Město má výhodnou polohu pouhých 30 kilometrů od Prahy a rozkládá se na spojnici mezi hlavním městem a Plzní. Navíc díky bezprostřední blízkosti dvou nádherných chráněných krajinných oblastí Český kras a Křivoklátsko se stává výhodným východiskem mnoha turistických tras.

Jako každý rok vystoupí i letos pražský folklórní soubor Mateník, doprovázený muzikou Špalíček.

Jako každý rok vystoupí i letos pražský folklórní soubor Mateník, doprovázený muzikou Špalíček.

FOTO: Lenka Hofmeisterová

Nemalý význam hrají i vlastní historické památky přímo ve městě, např. zbytky opevnění, jejichž součástí byly dvě brány z první poloviny 14. století, Pražská a Plzeňská, které se obě dochovaly do dnešních dnů, Plzeňská brána pak spolu s gotickým farním kostelem sv. Jakuba tvoří dominantu Husova náměstí. Novorenesanční Duslova vila z konce 19. století se dnes svým návštěvníkům představuje coby městská galerie.

Korunovační keramika

Co ale každoročně táhne do Berouna tisíce návštěvníku a stovky prodávajících, jsou trhy s keramikou. Tradice její výroby sahá hluboko do historie. Již na počátku 14. století se o berounské keramice mluvilo s respektem.

K největšímu hrnčířskému „hodokvasu“ však dochází v 16. a 17. století. A nejen zde, pověst o šikovnosti místních hrnčířů se rychle rozšířila, výrobky si nechali dovážet třeba šlechtici Petr Vok a Vilém z Rožmberka.

Jarní hrnčířské a řemeslné trhy

sobota 8. května od 8 do 18 hodin
neděle 9. května od 9 do 17 hodin

Letošní 8. ročník Jarních hrnčířských a řemeslných trhů se uskuteční již tento víkend.

FOTO: Lenka Hofmeisterová

Traduje se, že i při korunovaci krále Matyáše v roce 1611 se pilo ze džbánů vyrobených v Berouně. Odliv obyvatel po třicetileté válce znamená pro toto řemeslo úpadek a téměř smrtelnou ránu mu zasazuje na konci 19. století výroba smaltovaného kovového nádobí a manufaktury na kameninové zboží.

Přesto se do dnešní doby dochovalo pár cenných kousků, nejznámější je džbán Šimona Nemazala z Berouna, datovaný k roku 1577, který je vysoký 57 centimetrů a je k vidění v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze.

Traduje se, že i při korunovaci krále Matyáše v roce 1611 se pilo ze džbánů vyrobených v Berouně.

FOTO: Lenka Hofmeisterová

Za džbánky i slanečky

Hrdí na minulost svého města, berounští radní nechtěli nechat tradici hrnčířského umění zemřít. Spojili se s výtvarníkem Vladimírem Izbickým a výsledek jejich spolupráce na sebe nenechal dlouho čekat - od roku 1997 se na podzim scházejí v Berouně hrnčíři z celé republiky na hrnčířských trzích a pro veliký úspěch i na jaře, kdy k sobě přibírají různorodé zástupce řemesel.

FOTO: Lenka Hofmeisterová

Ani letošní rok není výjimkou, 8. ročník Jarních hrnčířských a řemeslných trhů se uskuteční již tento víkend. Na pestrou akci se pravidelně sjíždějí nejen Češi, ale i zahraniční příznivci keramiky, lidových řemesel a příjemné atmosféry, která již tradičně Husovo náměstí pohltí. Na své si ovšem přijdou i milovníci folklóru, dobrého jídla a pití.

Co lze vidět v okolí…

Z centra Berouna vedou mnohé turistické cesty. Po červené se můžete například dostat do cca 5 km vzdálené obce Svatý Jan pod Skalou, která se pyšní barokním kostelem sv. Jana Křtitele, s bohatou vnitřní výzdobou a jeskyní sv. Ivana. Na téže trase se o něco dál nachází nejnavštěvovanější český hrad Karlštejn, v opačném směru od Berouna pak leží keltské opidum a hrad Křivoklát.