Čas žabího tahu představuje posledních osm let pro krkonošské ochranáře období mobilizace. „Migrace žab začala, a proto právě těmto obojživelníkům musíme nyní na silnicích věnovat zvýšenou pozornost,“ podotýká ředitel Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Jan Hřebačka.

Strážci národního parku musejí okolo silnic instalovat speciální zábrany, které obojživelníky bezpečně nasměrují do rozmnožovacích míst. Většina žab tak mine životu nebezpečné překážky silnic a zbytečně neskončí pod koly aut.

Žáby mají tzv. genetickou paměť, která je nutí se vracet na místo, kde se narodily

FOTO: Dana Kysučanová, Novinky

Ochranáři jednoduchým, i když poměrně pracným počinem každoročně zachrání před jistou smrtí stovky skokanů hnědých a ropuch patřících mezi ohrožené živočišné druhy. „Odhadem tak sedmdesát procent by jich v případě, pokud bychom nezasáhli, zahynulo. Zvláště u ohrožené ropuchy by to znamenalo nenávratnou škodu,“ podotkl ochranář Michal Štěpánek.

Snaha o záchranu co možná největšího množství obojživelníků není samoúčelná. Žáby představují důležitou složku potravinového řetězce řady ostatních obyvatel krkonošské přírody. Úbytek žab znamená pokles počtu řady drobných predátorů.

Nejdelší úsek s trvalými a dočasnými zábranami představuje v Krkonoších okolí Labské přehrady ve Špindlerově Mlýně.

Ochranáři jednoduchým, i když poměrně pracným počinem každoročně zachrání před jistou smrtí stovky skokanů hnědých a ropuch.

FOTO: Vladislav Prouza, Právo

„Naopak nemáme obavy, že by v Krkonoších došlo k přemnožení žab a narušení zdejšího ekosystému. Příroda by si okamžitě poradila sama nastartováním zvýšené populace živočichů, pro něž žáby znamenají zdroj potravy,“ přiblížil mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Záchraně žabí populace mají pomoci postupně budovaná umělá trdliště hloubená nedaleko míst, kde žáby přezimují.

Speciální dopravní značky

Systém nových tůní zbavuje obojživelníky nutnosti překonávat smrtelné pasti frekventovaných komunikací. „Žáby mají tzv. genetickou paměť, která je nutí se vracet na místo, kde se narodily. Postupně hloubíme umělá trdliště, kam žabí vajíčka přenášíme,“ popisuje Drahný.

Tah krkonošských žab obvykle trvá do poloviny května. Záchraně obojživelníků v kritickém období pomáhají i speciální dopravní značky instalované na zvlášť rizikových silničních úsecích, kudy tradičně migruje nejvíc ropuch a skokanů.