Článek
"Na instalaci se podílel filmový architekt a divadelní scénograf Ondřej Nekvasil. Na autentičnosti této neveselé podívané mají zásluhu světelné i zvukové efekty, stejně jako voskové figuríny - ať už v roli mučitelů, či těch, kteří byli tortuře podrobeni," řekl majitel muzea Zdeněk Kočík.
Palečnice i španělská bota
Úvod expozice soustřeďuje náčiní, které se při mučení běžně používalo. Například palečnici k drcení palců, španělskou botu opatřenou na lýtku hroty, které se zarývaly do nohou, skřipec i železnou pannu. Také ta nešťastníka probodávala, ale životně důležitým orgánům se její hroty vyhýbaly, aby utrpení bylo co nejdelší.
Zájemci si mohou prohlédnout i vypalovací cejchy, kleště na trhání jazyka, pásy cudnosti v pánském či dámském vyhotovení a také ve své době populární housle s otvory pro ruce a hlavu. Podzemí vybavené starými trámy výstavu rozděluje na jednotlivé výjevy - vězeňskou kobku, upálení čarodějnice, katovu světničku a zejména šibeniční vrch.
Reprodukce z rytin smolných knih
Na zdech visí reprodukce původních rytin z takzvaných smolných knih, vedených zpravidla u městských soudů vybavených hrdelní pravomocí. Vedle záznamů výpovědí osob podezřelých ze zločinů učiněných dobrovolně nebo při mučení obsahovaly i záznamy o provedených exekucích.
Takzvaná tortura byla ve středověku a raném novověku běžnou součástí vyšetřování u světských a posléze i církevních a inkvizičních soudů. Představitelé této moci ji považovali za legitimní způsob jak dosáhnout přiznání obviněného. Používané metody mučení jsou poměrně známy z dochované faktografické literatury i mučicích nástrojů.
Muzejní expozice v Celetné ulici je přístupna denně od 10:00 do 21:00.
