Článek
Dveře z rudé žuly, vysoké 1,75 m a široké asi metr, byly odkryty nedaleko chrámového komplexu Karnak v Luxoru. Původně byly umístěny v hrobce vezíra Usira, který sloužil královně Hatšepsut, jedné z mála ženských panovnic Egypta (vládla 1479–1458 př. n. l.).
Duše zemřelého se dveřmi mohla i vrátit
„Nově nalezené dveře však byly druhotně použity v římském období. Byly odstraněny z hrobky a použity ve zdi římské budovy,“ uvedl Mansúr Boraik, který vedl vykopávky v místech římské stavby.
Objev připomíná víru dávných Egypťanů: v jejich očích byly tyto falešné dveře, jež nikam nevedly, vstupem na onen svět, jímž procházela duše zemřelého. Ta jimi vyrážela na putování do posmrtného života, mohla se však stejnou cestou i vrátit.
Posvátné dveře z hrobky vezíra Usíra
Dveře do zásvětí byly umisťovány na západní straně hrobky spolu s „obětními stoly“, na nichž ležely pokrmy a nápoje pro zesnulého. Usirovy posvátné dveře jsou zdobeny nejen náboženskými texty, nýbrž i jeho tituly. Tento muž se podle šéfa Egyptské rady pro památky Zahí Hawáse označoval za starostu královského města, vezíra a knížete.
Usir byl královniným vezírem, nebyl však tak proslulý jako královnin další poradce a nejvyšší architekt Senenmut. Přesto se Usir udržel ve funkci dvacet let, tedy téměř po celou dobu vlády Hatšepsut.
Na starosti měl každodenní hladké fungování rozsáhlého úřednického aparátu země. Hatšepsut byla nejdéle vládnoucí ženou v dějinách starověkého Egypta.
| Přečtěte si také: Šanghaj má dvě tváře, moderní i tu tradiční |
|---|
| Když si v čínské televizi pustíte předpověď počasí, máte zábavu skoro na půl hodiny. A to je předpověď pouze pro ta čínská města, která mají více než milión obyvatel. Je jich na čtyřicet. Tehdy si možná poprvé uvědomíte, že Čína je opravdu velká země.Více se dočtete ve Víkendu, páteční příloze deníku Právo. |
