Pantheon nechal postavit ve druhém století císař Hadrián na místě, kde stával chrám od Marcuse Vipsaniuse Agrippa z 27. století před naším letopočtem. Jedná se o nejzachovalejší římskou památku. Stavba měla ukazovat, že moc Říma nemá obdoby.

Národní mauzoleum

Původně byl chrám zasvěcen všem bohům, odtud také pochází jeho název. Pantheon totiž znamená přímo chrám pro všechny uctívané bohy pro určité společenství.

Přibližně roku 609 byl Pantheon zasvěcen Bonifácem IV. kultu Panny Marie a všech svatých Mučedníků. Dnes je stavba otevřená turistům, ale je zde umístěno národní mauzoleum. Své hrobky tu mají Rafael, italští vládci jako Viktor Emanuel II. a Umbert I., architekti Baldassare Peruzzi a Jacopo Barozzi da Vignola.

Valená klenba Pantheonu váží asi 5 000 tun.

FOTO: fotobanka Profimedia

Dominantou Pantheonu je ohromná kupole se středovým otvorem, tzv. okulem, neboli velkým okem. Kupole je z betonu, velmi těžká a váží asi 5 000 tun. Pantheon je dosud nejvyšší nevyztužená klenba v dějinách architektury.

Pantheon nechal ve druhém století postavit císař Hadrián.

Pantheon nechal ve druhém století postavit císař Hadrián.

FOTO: fotobanka Profimedia

Tíhu dómu přenáší klenby do pevných stěn. Výška okula a vzdálenost stěn jsou stejné, přesně 43,3 metru. Celý vnitřní interiér by se tedy vešel do krychle. Kruhovitý otvor v kupoli je nejen důkazem matematických znalostí Římanů, ale i skvělých inženýrských schopností vytvořit kupoli bez svorníku, která propouští světlo i déšť. Pantheon je vzorem i předchůdcem všech nevyztužených kupolí.

Středový otvor má v průměru 9 metrů.

Středový otvor má v průměru 9 metrů.

FOTO: fotobanka Profimedia