Švédský venkov v zimě: lyže, sauna a rybaření

Vypravíme-li se na švédský venkov, který nás v každém ročním období nadchne svou barevnou malebností, v zimě nás okouzlí ještě víc. Přímo pohádkově. Obydlí jsou opatřena mnoha světly, barevnými zářivkami, za okny bez záclon a závěsů jsou lucerny nebo sedmiramenné svícny.

Vesnice jsou poskládané z dřevěných nízkých domků, natřených převážně jednou barvou: nejčastěji žlutou, červenou, zelenou či modrou. Traduje se, že zbarvení vesnice se odvíjí podle ceny nátěru, jenž byl v době stavby domů nejlevnější.

Ve většině švédských stavení se ve sklepě nachází domácí sauna, již Švédi častěji využívají v zimním období. A to nejen pro zahřátí, ale také pro zpestření dlouhých večerů a nocí. V únoru se již dny prodlužují, ale i tak si našinec těžko zvyká na východ slunce kolem deváté hodiny a západ kolem 15. hodiny. Záleží také, ve které části země se nachází. Na severu jsou dny kratší než na jihu.

Ale zpět k saunám. Hned u místnosti obložené dřevem, v které se nacházejí kamna s kameny na polévání pro zvlhčení vzduchu, je oddechová místnost. V té se odpočívá po koupeli. Příjemně zabaleni v osušce relaxujeme při svíčkách, puštěné muzice a pikantním občerstvení.

Celkový pobyt v sauně může trvat i dvě hodiny. Záleží na libosti každého návštěvníka, jak často střídá posezení v horku a odpočinek v chladnu. Sauny se stávají oblíbeným místem k setkávání sousedů či členů rodiny. Večírky u jídla i přípitku pomáhají mnohým Seveřanům snáze přežít dlouhou a temnou zimu.

S nákupem alkoholu to nemají Švédové jednoduché. Mohou si jej opatřit pouze ve specializovaném obchodě System Bolaget, kde sice mohou sehnat snad vše, co produkují světové lihovary, pivovary a vinohrady, jen se tyto obchody nenacházejí v každé čtvrti. Například hlavní město Stockholm má takzvaných systémů asi deset, padesátitisícové město má pouze jeden. Během Vánoc a na Silvestra je v nich opravdu nabito.

Jednou z oblíbených činností na venkově je chytání ryb na zamrzlých jezerech. Musí se počkat, až se na hladině utvoří dostatečně silný led, aby rybaření bylo bezpečné. První odvážlivec se vydá na jezero s tyčí, kterou před sebou zkouší pevnost ledu. Zároveň je vybaven speciálními bodáky s dřevěnou rukojetí, jež má v pohotovosti pověšené kolem krku.

To kdyby se přece jen propadl, aby se pomocí bodců zapíchnutých do nepopraskaného ledu vysoukal z díry ven a po ledu se odplazil na břeh. Po ozkoušení ledu přijde na řadu vrták, pomocí nějž se vyvrtá díra o průměru 15 centimetrů. Zkušení rybáři vědí, že se v těchto otvorech nechytá s běžným prutem, ale se speciálním vybavením, nebo jen na vlasec se splávkem.

Pro takové rybaření je třeba obrnit se větší trpělivostí, než při rybaření v létě. Zároveň je třeba obléci se opravdu teple, neboť na jezeře fouká víc, a přibalit si termosku s teplým nápojem. Mrazy se o mnoho neliší od těch, které udeřily na střední Evropu v lednu letošního roku. Teplota se během dne pohybuje mezi nulou a minus deseti stupni.

Cyklistickými stezkami je Švédsko doslova prošpikované a nyní v zimě je každý úsek protažen pluhem a relativně udržovaný. Mezi částmi města se tak dá bez problémů putovat na běžkách. Na saních či zimních skútrech si obyvatelé jezdí na nákup.

Podporuje se také sportování mládeže. Na sjezdovkách, které ve všední dny zejí prázdnotou a nestojí se tu tudíž nám tolik známé fronty, se prohánějí školáci v době, kdy by teoreticky měli být ve škole. Dostali den volna v rámci tělovýchovy, a tak zkoušejí svůj um na překážkách a skocích ve snowparcích, jichž vyrostlo na švédských sjezdovkách nepočítaně.

Například lyžařské středisko Kungsberget (Královské hory), které je snadno dostupné autem s parkováním zdarma, nebo skibusem z nedalekého města Sandviken (200 km severně od Stockholmu). V areálu se nachází půjčovna zimního vybavení, půjčovné se pohybuje od 200 švédských korun (asi 500 českých) za lyžařskou či snowboardovou soupravu.