Na místě podle starosty byla již řada psychotroniků i odborníci, kteří se zde pokoušeli energii změřit. Psychotronici tvrdí, že zdejší pozitivní energie má schopnost odstraňovat depresivní stavy, přinášet optimismus, dobrou náladu, elán a radost ze života.

Energie vyzařující na tomto místě údajně posiluje obranyschopnost organismu. Dlouhodobější pobyt nebo časté návštěvy, posezení v trávě uprostřed chrámu doporučují lidem po mozkové obrně, mozkové mrtvici a po veškerých úrazech hlavy.

Oblíbené svatební obřady

Kromě lidí, kteří věří v léčivé účinky chrámu, jde i o oblíbené místo svateb. Ročně zde oddají osm desítek párů, což je na městys, který má 408 obyvatel, velmi vysoké číslo. Většina lidí chce oddat právě uvnitř chrámu.

Záhadou je také to, kdy byl nedostavěný chrám založen. Podle starosty ho nejspíše založil Plichta ze Žirotína, slavný bojovník z dob Jana Lucemburského, který který žil v letech 1291 až 1322. Ve své době v taženích a na turnajích vydělal hodně peněz.

Švajcr řekl, že radnice, které chrám patří, by ho velmi ráda zabezpečila, aby dál nechátral. Je totiž postavený z opuky a pískovce, které stárnou různou rychlostí. Podle něho ale ani na potřebné zajištění nemá městys peníze. Věří, že se je v budoucnu podaří sehnat například z evropských fondů.

Ukryté ostatky sv. Anežky České v Týnci?

Podle starosty není nedostavěný chrám jediným tajemným místem Panenského Týnce, záhady může skrývat i sousední klášter, ve kterém dnes sídlí radnice. Byl postavený roku 1280 pro sv. Anežku Českou. Ta podle pověstí uzdravila z neplodnosti manželku zakladatele kláštera Habarta ze Žirotína.

Klášter byl dostavěn dva roky před smrtí sv. Anežky a možná ho i navštívila. Starosta uvedl, že jeptišky, které v době husitských válek pečovaly o ostatky sv. Anežky, po kterých nedávno archeologové neúspěšně pátrali v kostele sv. Haštala, se z Prahy přestěhovaly právě do kláštera v Panenském Týnci. Podle něho je možné uvažovat i o tom, že ostatky vzaly s sebou a ukryly je v Panenském Týnci. Nikdo je zde údajně zatím nehledal.