O stavbě vodního díla se začalo uvažovat po roce 1897, kdy obrovské území prakticky od Krkonoš až k Pardubicím zdevastovala velká povodeň. Bylo rozhodnuto o stavbě dvou přehrad, a to Labské ve Špindlerově Mlýně (vybudována v letech 1910 až 1916) a Lesu Království u Dvora Králové.

Přehrada leží v údolí řeky Labe u samoty Těšnov na katastru obce Bílá Třemešná. Hráz přehrady je gravitační oblouková a jako materiálu bylo použito místního královédvorského pískovce.

Muzeum v hradu

Návodní líc je tvořen řádkovým a vzdušní líc takzvaným kyklopským zdivem. V základu je hráz široká 37 metrů a v koruně 7,2 metrů, její délka je pak v koruně 218 metrů a maximální výška nad základovou spárou je 41 metrů.

Kromě hráze patří ještě k vodnímu dílu obtokové tunely, přelivy, výpusti a domek hrázného. Celý soubor byl vystavěn v romantizujícím pseudogotickém slohu. Koruna hráze je tak doplněna dvěma branami s ozdobnými věžičkami a sousední domek hrázného, stojící na pravém břehu, připomíná malý kamenný hrad s dominantní věží s cimbuřím.

V domku hrázného by mělo vyrůst muzeum.

V domku hrázného by mělo vzniknout muzeum.

FOTO: Ludmila Žlábková, Právo

Na přehradu každoročně zavítají stovky turistů. „Často jich sem přijíždějí celé autobusy. Jedou například do dvorské zoo a pak se tu staví. Ale tady pro ně není prakticky žádné zázemí. Samozřejmě jsou tu informační tabule, ale chybí například občerstvení, dostatečná parkovací plocha. Proto jsme společně s pobočkou České vědeckotechnické vodohospodářské společnosti připravili projekt zpřístupnění přehrady veřejnosti,“ uvedl Jiří Kremsa, technický ředitel společnosti Povodí Labe.

Zatímco vlastní vodní dílo zůstává nadále v majetku státního podniku Povodí Labe, občanské sdružení získalo do pronájmu domek hrázného. „Po chystané rekonstrukci interiéru tohoto objektu, tu bude otevřeno muzeum. Jeho expozice představí historii vodního díla včetně fotografií, modelů, plánů a dalších artefaktů technického vybavení přehrady,“ slibuje ředitel J. Kremsa.

Zpřístupnění se bude týkat i věže objektu, která bude upravena jako vyhlídka. „V rámci projektu, na nějž se pokusíme získat peníze z evropských fondů a který přijde na asi 36 miliónů korun, hodláme vybudovat i širší návštěvnické zázemí včetně infrastruktury. Restaurovat se bude ale například i dlažba, aby se jí vrátila původní podoba z doby výstavby,“ doplnil J. Kremsa.

Na běžkách kolem Zvičiny

Kromě romantizující podoby architektury dělá přehradu výjimečnou i její zasazení do okolní přírody. Bohaté lesy slibují během léta příjemné vycházky včetně turisticky značené cesty vedoucí kolem nádrže. Nyní v zimě se zase otevírají možnosti pro milovníky běžkařského sportu, vždyť takřka nad nádrží se vypíná dominanta podkrkonošské přírody, vrcholek Zvičina.

Běžecké stopy vedoucí kolem Zvičiny mají dlouhou tradici. Jsou udržované v úseku od sjezdovky směrem po vrstevnicích kolem vrcholu Zvičiny až do Dolní Brusnice ke spodní části Brusnické sjezdovky. Dále propojují obce Zvičina (vrchol) a Třebihošť. V domku hrázného by mělo vyrůst muzeum.