Článek
Ostrov San Andrés v západním Karibiku patří Kolumbii, ale je od ní nějakých sedm set kilometrů daleko. Maličké vzdálené území má pro zemi, tonoucí v moři problémů, význam strategický, prakticky si ho ale moc nevšímá. Na ostrov, který žije z turismu, létali kdysi hlavně Němci, teď je nejvíc Kanaďanů.
Proto Luis důvodně tuší, že s kanadským, případně s německým cestovním pasem, sociálním zabezpečením a zdravotním pojištěním, by se mu žilo lépe než s tím kolumbijským.
Z malého na menší
Ostrov San Andrés má poněkud komplikované dějiny. Dlouho ho nikdo nechtěl. Usadili se na něm angličtí puritáni (ortodoxní protestanté), kteří měli původně namířeno do Severní Ameriky. Z nedaleké Jamajky přivezli africké otroky, ale britská koruna neměla o ten kousek země zájem.
Karibské písečné pláže
V 19. stol. spadl San Andrés a přilehlé ostrůvky do klína Kolumbie, ale v podstatě zůstal sám sobě. Mluvilo se anglicky, náboženství bylo protestantské, s Latinskou Amerikou to nemělo moc společného. Teprve v polovině minulého století začala Kolumbie výrazně posilovat „latinský živel“. Uvědomila si, že kdyby obyvatele ostrova napadlo vyhlásit referendum, mohla by o strategický kousek země přijít.
San Andrés měří na délku dvanáct a na šířku tři kilometry. Providencia, kam je to devadesát kilometrů, je ještě o kousek menší, má jen sedm krát čtyři kilometry. Před dvěma sty léty ostrovy ovládali piráti, nebo s nimi ostrované bojovali. Tehdy byla hornatá Providencia důležitějším a tedy i správním sídlem souostroví.
Morganův poklad
Orientace na Providencii je jednoduchá. Silnice vede kolem dokola, od zátoky k zátoce. Každá má své jméno a je v ní pár desítek jednoduchých obydlí. Jediné místo, které působí tak trochu městsky, je Santa Isabel na severu.
Most zamilovaných mezi Providencií a Santa Catalinou.
Odtamtud vede dlouhá, na pontonech postavená lávka s názvem Most zamilovaných na ostrůvek ještě menší. Jmenuje se Santa Catalina, skalisko na západní straně připomíná hlavu piráta Morgana. Nad ním jsou zbytky pevnosti Warwick se dvěma děly.
To podstatné je, že na Santa Catalina je ukryt Morganův poklad pohádkové hodnoty. Klíč k němu může – podle místní legendy – získat každý. Je jen důležité si slovo od slova zapamatovat sdělení, s nímž za vámi ve snu přijde Morganův duch. Stačí vynechat, nebo zkomolit jedno slovo a poklad zůstane tam, kde dosud je.
Pod vodu i do hor
Providencia je místem, kde člověk může z hlavy pustit ještě víc starostí než na San Andrés. Zprávy ze světa k vám nedolehnou, po dvou dnech znáte všechny obyvatele zátoky Agua Dulce (Spring Water), kde je většina hotelů. Jsou to jednoduché patrové rodinné podniky s veškerým pohodlím a vlídným zacházením. Všichni mluví anglicky i španělsky, a jak jsou tak od všeho vzdálení, jsou rádi, když k nim někdo přijede.
Majitel potápěčské základny Felipe, dobrácký hromotluk s výrazem divého muže, vás vezme na druhý největší korálový útes na světě. Harwey, další divý muž s dredy a dvěma mačetami, s vámi vystoupá na nejvyšší bod ostrova (měří 360 metrů). Dozvíte se při tom všechno, co člověk potřebuje k přežití v džungli: kde sehnat vodu, jak list podobný pampelišce zastaví krvácení, která rostlina zažene hlad a dodá sílu. A hlavně se potíte, protože deštný prales je vlhký a je ohříván tropickým sluníčkem.
Ronaldo vítá hosty pověstným koktejlem Coco Loco.
Na pláži Manzanillo, nejhezčí na ostrově, má svůj bar Ronaldo. Sedí se pod palmami, na dřevěných kládách nebo na pařezech, v ohništi hoří tlustá polena, tancuje se reagge, pijí se rumové koktejly, kouří a žvýká se bůhví co. Každý je vítán, místa je v palmovém háji dost, každý si najde to své. Dal by se tu natočit film, který by silně konkuroval Pláži režiséra Dannyho Boyla.
Za dvacet minut
Po třech nebo čtyřech dnech znovu nasednete do letadla a za dvacet minut jste zpátky. San Andrés vám najednou připadá jako Broadway. All inclusive, freeshopy, disco, Armani, Versace, neónová světla.
A zítra na pláži Luis, který by chtěl být Kanaďanem, nebo Němcem. Co se pasu a pojištění týče. Nemyslím, že by San Andrés chtěl vyměnit za Québec, nebo za Hamburk.
Rady na cestu
První a zatím jedinou českou cestovkou, která pořádá zájezdy na ostrov San Andrés a tedy i na Providencii, je Exim Tours. Jedenáctidenní pobyt přijde v té nejlevnější variantě na nějakých 35 tisíc korun. Let z Prahy s mezipřistáním na kubánském Varaderu trvá asi 13 hodin.
Víza, čas, zásuvky
S Kolumbií, jíž ostrov patří, má ČR bezvízový styk, takže potřebujete pouze cestovní pas. Když je v Praze poledne, na San Andrés mají šest ráno. Napětí v zásuvkách je 120 V a potřebujete zástrčku (redukci) s plochými kolíky.
Voda a krémy
San Andrés je v tropickém pásmu, je tam po celý rok teplo a vlhko. Člověk by měl denně vypít alespoň tři litry tekutin. Slunce opaluje i pod slunečníkem a proto je nezbytné se často a důkladně natírat krémem s ochranným faktorem.
San Andrés je v tropickém pásmu, je tam po celý rok teplo a vlhko. Člověk by měl denně vypít alespoň tři litry tekutin. Slunce opaluje i pod slunečníkem a proto je nezbytné se často a důkladně natírat krémem s ochranným faktorem. Před podvečerní vycházkou je dobré použít repelent proti komárům. Malárie sice na ostrovech není, ale hmyz je obtížný.
Kdy a pro koho
Klidné období bez dešťů a bouří je na ostrově od konce listopadu do začátku května. Dovolená na San Andrés je pro ty, kteří nechtějí být zavřeni v hotelu a na pláži před ním, ale zajímá je kontakt s místním prostředím. Je to taky dovolená pro potápěče a milovníky šnorchlování.
Klidné období bez dešťů a bouří je na ostrově od konce listopadu do začátku května. Dovolená na San Andrés je pro ty, kteří nechtějí být zavřeni v hotelu a na pláži před ním, ale zajímá je kontakt s místním prostředím. Je to taky dovolená pro potápěče a milovníky šnorchlování. Odlehlejší Providencia se bude líbit těm, kteří si chtějí užít dovolenou opravdu v naprostém klidu.
Nákupy
San Andrés je bezcelní zónou a tak tam levně pořídíte cigarety, alkohol, parfémy, ale i značkové oblečení nebo elektroniku. Ta je však přizpůsobena americkým normám a v Evropě s ní mohou být problémy. Obchody a nákupní střediska jsou soustředěna do několika ulic, takže se při nakupování příliš nenachodíte.
San Andrés je bezcelní zónou a tak tam levně pořídíte cigarety, alkohol, parfémy, ale i značkové oblečení nebo elektroniku. Ta je však přizpůsobena americkým normám a v Evropě s ní mohou být problémy. Obchody a nákupní střediska jsou soustředěna do několika ulic, takže se při nakupování příliš nenachodíte. Mohli byste se ale dost nachodit při shánění známek na pohlednice. Ty mají pouze na poště, kdekoliv jinde byste je hledali zcela zbytečně. Místní měnou je kolumbijské peso, ale lze platit i americkými dolary, nebo platební kartou. Za jeden dolar jsou dva tisíce pesos.
www stránky
www.mzv.cz
www.mzv.cz www.providencia.net
www.sanandres.com
Kokos, maracuja, pardo rojo, rondón
Obyčejný kokosový ořech a co všechno se kolem něj u nás ví a neví, co bludů se napovídá. Nasládlá voda ze zralého ořechu, na níž v tropech narazíte skoro všude, je vydávána některými „znalci“ za kokosové mléko. To se ve skutečnosti získává lisováním čerstvé kopry, bílé dužnaté hmoty, a říká se mu také panenský olej.
V krajích jako je San Andrés nebo Providencia se na vás exotika bude valit ze všech stran. Jen citrusů nebo banánů jsou desítky druhů. Některé ovoce třeba zpovzdálí známe – mango, avokádo, o některém jsme jen slyšeli a česky ho ani neumíme pojmenovat – maracuja (passion fruit neboli mučenka), guyaba, anón, carambola…
Mořské ryby a další havěť, jejichž tu anglická, tu zase španělská jména nás matou, jsou další kategorií exotiky. S lobstrem je to snadné, španělsky se řekne langosta a k české langustě už je jen krůček i když češtější je humr. S krevetami je to horší. Mohou to být shrimps (angl.), camarones nebo gambas (španělsky). Znalec si poradí s okouníkem, což je red snapper, nebo pargo rojo, ale neznám nikoho, kdo by věděl, že další z chutných mořských ryb, dorado neboli dolphin fish se česky řekne zlak nachový. Nejinak je tomu s exotickými pokrmy.
Na jeden opravdu unikátní můžete narazit i na Providencii. Jmenuje se rondón a říká se, že je to typické jídlo ostrovanů. Ti mě ujistili, že už dávno ne, ale nechali mi ho připravit k obědu. Už napohled to bylo celé šedivé a vůbec ničím to nelákalo ke konzumaci. Rondón je vydatný pokrm, který obsahuje skoro všechno, co je na ostrově k snědku. Kousek vařené ryby, sval z mořské lastury, chutí připomínající školní gumu, maso z prasečího ocásku, kousek vařeného manioku a smaženého banánu a „knedlík“ – vařenou tuhou kouli z hladké mouky. To vše bylo zalito hustou šedou omáčkou beze stopy jakékoliv chuti.
Mučenka, humr, zlak rozhodně za ochutnání stojí, zatímco rondón si klidně můžete odpustit.
