A má pro nás jeden tip: ,,Využijte k dopravě do areálu golfového hřiště lanovou dráhu a navazující běžeckou stopu. Nemusíte se pak starat o auto nebo sledovat jízdní řády autobusů. Jednosměrné jízdné je za 35 korun, zpáteční za 50.“

Po deseti minutách jízdy autem parkujeme na radu pracovnic infocentra u Pstružího jezírka nedaleko hotelu Golf, běžky nasazujeme hned za jezírkem.

Ke Smraďochu

,,Můžete si dát jen malý okruh okolo golfového hřiště, pokud chcete zaběhnout dál do lesů, jeďte směrem na Rájovský vrch a myslivnu, tam to je asi nejhezčí,“ radí nám sedmdesátník Karel Kalivoda, který běhá na běžkách po okolí. „Podle té vaší mapy je to přibližně ta červená trasa, já tu jezdím po paměti,“ říká pan Karel.

Hlavní cesta vede okolo kavárny na golfovém hřišti, která je ale zavřená. Stop je několik, na hřišti si asi každý běhá, jak ho napadne. To, že jedete po hřišti, poznáte snadno: všude jsou totiž vysázené okrasné borovice, které normálně v přírodě nerostou.

FOTO: Tomáš Reiner, Novinky

Po počátečním zmatku se konečně objeví značky, stojany s mapou a nakonec i jedna hlavní stopa, která nás dovede do poloviny cesty, k přírodní rezervaci Smraďoch.
Po půl hodince mírným tempem doběhneme k Rájovské myslivně.

Červená trasa nepatří mezi nejjednodušší. Nejdřív vede z kopce, pak stoupá nahoru, zase z kopce a znovu nahoru – cestou na Smraďoch se prostě pěkně zapotíte, rovinek je tu jen pár.

Zpočátku se jede po širé pláni, kde fouká silný ostrý vítr a běží se dost špatně, jakmile ale zajedeme do lesa, vítr se utiší, je slyšet jen svištění běžek a křupání sněhu.

Pozor na tmu

Těsně před Smraďochem začíná modrá běžecká trasa. Tady uhneme doprava k opuštěnému penziónu Nimrod. Cesta vede stále lesem, po levé ruce vidíme starý penzion a po několika minutách dojdeme k odbočce a po dřevěné lávce do srdce rezervace, je ale třeba si tady sundat běžky.

,,Smraďoch je rezervace vyhlášená v roce 1968, jméno dostala podle sirovodíku, který tady vyvěrá na povrch a silně zapáchá. Je to poslední pozůstatek po kdysi velmi silných zemětřeseních v této oblasti,“ vysvětlila nám Barbora Tintěrová.

Vracíme se zpět na rozcestí, máme teď dvě možnosti. Zůstat na modré trase a objet okruh asi osmi kilometrů přes hájovnu Králův kámen a Popravčí louku, nebo se vrátit na červenou a dojet druhou polovinu zpět ke golfovému hřišti. Tady je třeba se dobře rozmyslet!

O víkendu vyrazili také první běžkaři.

Nejhorší je dělat na poslední chvíli zkratky přes les mimo stopu a bezhlavě spěchat.

FOTO: Rudolf Voleman, Právo

Na běžkách platí jedno důležité pravidlo. V lese se vždy stmívá o půl až tři čtvrtě hodiny dřív. Víte-li tedy, že v pět odpoledne už bude tma, už okolo půl páté v lese skoro neuvidíte. S tím je dobré počítat a plán cesty si připravit.

Nejhorší je dělat na poslední chvíli zkratky přes les mimo stopu a bezhlavě spěchat. Pokud vás zastihne tma, zachovejte chladnou hlavu a držte se stopy a směru, který jste si předem naplánovali.

Vůbec není od věci mít v telefonu nonstop linku místní horské služby, ať už jste kdekoliv, a pokud bydlíte v hotelu, říct na recepci, kam jdete.

Po lyžích na kolonádu nebo do bazénu

Asi deset kilometrů nám trvalo necelé dvě hodiny, u Pstružího jezírka nasedáme do auta a jedeme si odpočinout do Mariánskách Lázní. Kromě svařeného vína je dobré navštívit na lázeňské kolonádě Křížový pavilon.

,,Tady můžete ochutnat tři minerální prameny, Rudolfův a Karolínka jsou dobré na ledviny, Křížový funguje na zažívání. Kelímek koupíte přímo v pavilonu za pětikorunu,“ říká Barbora Tintěrová. Z běžek a kolonády jsme úplně promrzlí a není tedy nic lepšího než navštívit místní bazén, kde mají většinou otevřeno do devíti do večera.

,,Děti zaplatí za hodinu 25 korun, dospělí 60 a důchodci se studenty jdou za 45. Kromě bazénu je k dispozici sauna nebo dvě velké vířivky,“ říká bazénová recepční Jana Fraylachová.

Kde se najíst

Pokud hledáte vyhlášenou luxusní restauraci, jděte ke Zlaté kouli u kolonády, je to tam ale trochu dražší. Dobře prý vaří také v restauraci Parkrestaurant u Hlavní ulice nedaleko pošty. ,,Otevřeno máme denně od 11 do 23 hodin, kuchyně je rozmanitá, a kdo má dost fantazie, může si sestavit vlastní specialitu – k té jsou základem třeba omáčky za třicet korun, hříbková, pepřová nebo bylinková, ke kterým si sami vyberete, na co máte chuť,“ říká majitel restaurace Martin Zeleník.

Restaurace Parkrestaurant má ve městě vyhlášenou kuchyni.

Restaurace Parkrestaurant má ve městě vyhlášenou kuchyni.

FOTO: Josef Hora