"Voda začíná téct vždy okolo Vánoc, pak se zastaví v čas Křemešnické pouti koncem května. Je zajímavé, že studánka nereaguje na počasí, déšť nebo sníh, ať je sucho, nebo hodně vody, pramen vytéká vždy od Vánoc do jara.

Těžilo se zde stříbro

Je to prý způsobeno podzemními štolami a tlaky, které jsou v kopci – kdysi se tady totiž těžilo stříbro. Voda ze studánky je mírně radioaktivní a obsahuje částečky stříbra, kdysi si ji prý přímo odsud brali námořníci na dlouhé cesty, voda se díky radioaktivitě, způsobené uranovými žílami, které zasahují až sem, a stříbru totiž nezkazí,“ říká ředitel Městských lesů Pelhřimov Ing. František Kučera.

Na Křemešník, který je asi devět kilometrů na jihovýchod od Pelhřimova, se autem dostanete po dálnici D1, kde odbočíte na Větrný Jeníkov. My jsme se na známé poutní místo vypravili koncem listopadu, kdy ve studánce voda ještě netekla, což je prý dobře.

Voda na podzim věští válku

,,Říká se totiž, že pokud se voda objeví už na podzim, věští válku. Podle nedávných záznamů podzimní voda vytryskla v letech 1938 i 1939,“ říká Drahomíra Kvapilová v nedaleké obci Sázava. Další pověst vypráví, že se za třicetileté války nedaleko Křemešníku strhla bitva, zraněný voják prý došel až sem ke studánce a vymýval si hluboké rány vodou. Za pár dní se neobvykle rychle zotavil. Když se to rozhlásilo, putovali sem nemocní ze všech stran.

Věřilo se, že voda je i bezpečným prostředkem proti choleře. Když v roce 1837 vypukla v kraji epidemie, chodily ke studánce zástupy nemocných, některé poutě měly sedm až osm tisíc účastníků a voda se vozila do okolních i vzdálenějších měst.

Rezervací vede tříkilometrová naučná stezka Křemešník, výchozí bod je na parkovišti u horského hotelu Křemešník. Průvodcem na cestě vám bude osm informačních tabulí.

Více studánek

"Studánek tady je víc, první zastavení bude studánka U Buku. Uvidíte ji v kapradí u cesty, i když je na druhé straně kopce, je nějak spojena se Zázračnou. Když má vodu jedna, má ji i druhá a naopak. Asi kilometr od Zázračné je Stříbrná studánka, která je zastřešená.

Tady teče voda bez přestání a je neobyčejně chutná, často tady vidím stát fronty lidí s kanystry, podle značek sem jezdí určitě z celé republiky,“ říká František Kučera.

Pramen vyvěrá pod hájovnou v Korcích. Na tomto místě stávala vesnice Korček, v níž bydleli havíři, těžící stříbro. Za husitských válek byla však vesnice zničena.

Rozhlednu otevírají po domluvě

Pod vrcholem Křemešníku je i poustevna. Stojí hned za kapličkou sv. Jana, kde vyvěrá pramen Zázračné. Poustevníků tady bylo několik, nejslavnější je asi Jiří Mrňávek, který žil po roce 1660. Vypráví se, že měl na svědomí vraždu člověka a pokáním ji zde chtěl odčinit. Živil se žebrotou a chodil zvonit do kostela.

Na vrcholu Křemešníku stojí rozhledna Pípalka, která je ale přes zimu uzavřená. ,,Po domluvě s námi je možné rozhlednu otevřít i v zimě,“ říká asistentka ředitele hotelu Křemešník Kateřina Kalinová.

Přečtěte si také: V rakouském Steyru bydlí Ježíšek

Jen pár desítek kilometrů od našich hranic leží Steyr, malebné romantické město se čtyřiceti tisíci obyvateli. Mnozí Rakušané, Italové i Němci ho považují za hlavní město Vánoc. Jsou totiž přesvědčeni, že zde bydlí Ježíšek.

Více se dočtete ve Víkendu, páteční příloze deníku Právo.