Článek
A navíc také znovuzrozený Národní památník, který po letech takřka neviditelné existence znovu otevřel veřejnosti své brány. Od letošního 29. října se tak stal jedním z možných turistických a poznávacích cílů v hlavním městě (slavnostní zahájení provozu se odehrálo o čtyři dny dříve). Takže vstupme dovnitř i my.
Z obřích panelů promlouvají staré filmové dokumenty, lidé se sklánějí nad žlutě zářící mapou Československa, pozorují věci ve vitrínách, čtou pohyblivé nápisy, stoupají do schodů i scházejí dolů… Takový je úvodní vjem.
Na Křižovatkách české státnosti
Na samém počátku v Ústřední síni se návštěvníci ocitají na Křižovatkách české a československé státnosti, čili v expozici věnované mezníkům 20. století v zemi uprostřed. Čeká je procházka dějinami od vzniku ČSR v roce 1918 až po pád komunismu o 71 let později.
Expozice představuje řadu cenných dokumentů – mimo jiné první československou ústavu, kolekci významných státních vyznamenání, ale také třeba poslední dopisy Milady Horákové a Heliodora Píky či osobní předměty spjaté s Janem Palachem.
Expozice na Vítkově
Sousední Hlavní síň zaplavily tisíce fotografií. Expozice tu má název Hradní fotoarchiv 1918–1933 a představuje patnáct let prezidentského mandátu T. G. Masaryka.
Střecha se skvělou vyhlídkou
Za dalšími zážitky v rozlehlém objektu vedou cesty vzhůru i opačným směrem. V prvním případě návštěvník zamíří kupříkladu do Slavnostní síně a nebo úplně nejvýš – na střechu. Ta slouží jako skvělá vyhlídka. Z bezpečnostních důvodů je sem vstup omezen na 25 zájemců jednou za půl hodiny.
Cesta do podzemí vede do míst, jež připomínají, že v Památníku od roku 1953 bývalo také Gottwaldovo mauzoleum.
Kdo se po nemalé porci vjemů zatouží osvěžit, může tak učinit v Muzejní kavárně přímo ve zdech Památníku – její terasa navíc slouží jako další z mnoha vynikajících vyhlídkových míst.
Jedna z největších jezdeckých soch na světě
Vítkov – jak známo – je spojen s bitvou, v níž 14. července roku 1420 husitská vojska vedená Janem Žižkou zvítězila nad panským vojskem. Na počest této události se místu začalo říkat Žižkov, což uvádím proto, abych se v samém závěru ještě jedenkrát zmínil o pozoruhodné soše stojící před Památníkem.
Památník Vítkov
Jedná se o dílo Břetislava Kafky. Je 8 a půl metru dlouhé, 9 metrů vysoké a váží 16 a půl tuny. Což jsou parametry, které z něho činí jednu z největších jezdeckých kovových soch na světě. Většinou se uvádí, že vůbec největší… Před Památníkem socha stojí od roku 1950.
