Článek
Všechny exponáty mají podle něj svou srdeční hodnotu, všechny má rád, ke všem se váže zajímavá historie. K historicky nejhodnotnějším patří třeba patent císařovny Marie Terezie o čištění komínů v českých zemích z druhé poloviny 18. století. Bažant ho koupil před mnoha lety v antikvariátu v Táboře za pouhých 60 korun. Při návštěvě Pražského hradu zase jeho syn objevil mědirytinu, na níž je zobrazeno čtvrté nádvoří Hradu, po němž přechází kominík.
V Bílých trámech písecké Sladovny je k vidění také zlomek z jeho sbírky pohlednic s kominíky, která čítá asi 600 kusů. Má mezi nimi i jedny z vůbec prvních vydávaných pohlednic z roku 1900. Další kapitolu tvoří kalendáře z minulého století, které si nechávali tisknout kominičtí mistři a s nimi pak chodili blahopřát po chalupách hodně štěstí do nového roku.
V sedmi vitrínách mohou návštěvníci obdivovat figurky kominíků, kterých má sběratel Bažant asi tisícovku. Jsou z různých materiálů. První dostala k narození jeho dcera a tím začala jeho sběratelská vášeň. Když teď odvezl několik set exponátů do Písku, žena konstatovala, že doma stejně věcí neubylo. Vystavit všechny sběratelské kousky zatím nemá kde, v Táboře se vhodné prostory nenašly, respektive na ně nemá peníze.
Kominíků je málo
Kominické řemeslo po nikom nezdědil, spadlo mu, jak říká, do klína z nebe. Hledal zaměstnání s bytem, a to před třiceti lety nabízeli v Táboře kominíkovi. Stal se proto kominíkem. "Dneska se kominické řemeslo stává řeholí, protože je nás tak málo, že člověk poptávku po kominících nestíhá," řekl Bažant. V učilišti v Praze je pouhých 21 učňů, a to prý jen díky pořadu, který s ním natočila Česká televize. Běžně se tam učí čtyři adepti řemesla. Třeba pro jižní Čechy se za posledních 20 let vyučili dva kominíci.
"Už to ale není klasika jako kdysi. Něco jiného je chodit po chalupách, kde vám babička udělá míchaná vajíčka a kafe, něco jiného je chodit po fabrikách a měřit emise," konstatoval Bažant.
Výstava V úctě oddaný kominík potrvá v Písku do 3. ledna. Lidé se tam třeba dozvědí, že kominíky do našich zemí přivedl Rudolf II.