Bangkok, metropole protkaná asijskou kulturou, která si podmaní každého

V dopravní špičce (trvá od rána do večera) jsou ulice beznadějně ucpané všemi druhy vozidel. Ta produkují takové množství všemožného svinstva, že policisté na křižovatkách a děti v kočárcích mají obličeje zakryté ústenkami.

Když uhodí opravdu velké deště, což se může přihodit koncem července, v srpnu a v září, hladina řeky Chaophraya stoupne, kanalizace nestačí vodu odvádět a Bangkokem se lidé brodí po kolena. Není to stoletá, ba ani desetiletá voda, je tomu tak skoro každý rok.

Bangkok je označován za Benátky východu, což mají na svědomí ramena řeky Chaophraya a četné kanály, které je spojují. Množství vody je mimo jiné známkou toho, že podloží pod městem není příliš pevné. Je zatěžováno stále mohutnějšími stavbami, a tak se město pomalu propadá. Zástavba je opravdu hustá, na jednoho obyvatele thajské metropole připadá méně než půl čtverečního metru veřejné zeleně, což je prý nejméně na světě.

Pod těmito praktickými skutečnostmi se ale skrývá kouzlo, které si většinu návštěvníků podmaní. Mezi betonovými mrakodrapy jsou schované tradiční asijské čtvrti se spoustou obchodů, levných jídelen a pouličních stánků, vykřičených ulic s jedním erotickým barem vedle druhého, ale také poklidné oázy buddhistických chrámů.

Svou rozmanitostí a pestrostí se Bangkok liší od všech ostatních metropolí jihovýchodní Asie, neboť žádná z nich nenabízí tak širokou paletu dojmů a zážitků.

Dáváte přednost thajské, francouzské, čínské, italské kuchyni, německým wurstům se zelím, nebo si vystačíte s kuřaty z Kentucky? Žádný problém. Baví vás šmejdit po asijských tržištích, dohadovat se s pouličními obchodníky, nebo vás více přitahují obrovská klimatizovaná nákupní střediska? V Bangkoku je to i ono.

Krátce po rozednění, tak kolem sedmé, se nedaleko hotelu Oriental můžete nalodit na úzkou dlouhou lodici a vydat se na prohlídku plovoucího trhu. Čluny se zeleninou, ovocem a květinami, připlouvají za svými zákazníky skoro do středu města a na hladině řeky se odehrávají každodenní obchody. Dnes je to z větší části turistická atrakce, ale i tak to stojí za vidění.

Povinnou zastávkou návštěvníků Bangkoku je Wat Phra Keo, nacházející se v prostorách Velkého paláce, což je komplex, jehož dokončení v roce 1785 je zároveň rokem založení thajské metropole. Wat Phra Keo je nejváženější buddhistickou svatyní v zemi. Je v něm totiž uložen Smaragdový Buddha (ve skutečnosti je z „obyčejného“ jadeitu), šedesáticentimetrová soška, považovaná za státní amulet, zaručující nezávislost země.

Ve Velkém paláci bývalo i sídlo královské rodiny, ale ta se už před léty odstěhovala za větším klidem.

Nedaleko Velkého paláce je Wat Po, nejstarší buddhistický chrám v Bangkoku. Býval veřejným vzdělávacím střediskem a tuto funkci plní z velké části i dnes. Největší atrakcí chrámu je socha odpočívajícího Buddhy, pětačtyřicet metrů dlouhá pozlacená ležící postava světce, vstupujícího do nirvány.

Z mnoha dalších chrámů patří k hojně navštěvovaným i Wat Traimit v čínské čtvrti, v němž dlí Zlatý Buddha. Je vysoký přes tři metry a váží pět a půl tuny. Socha byla odlita ve 13. stol. a na to, že je celá ze zlata, se přišlo až v roce 1955, když se při jejím přemisťování odloupl kus štukového obalu.

Dříve, než se setmí, stojí za to navštívit pouliční tržiště. Nakupovat můžete i po západu slunce. Ulice Sukhumvit, Ploenchit nebo Silom jsou doslova nabité kamennými i pouličními obchody. Po večeři nastává dilema, pravděpodobně již několikáté v jednom dni. Kam teď?

Představení klasického tance v některém z divadel, thajský box na jednom ze dvou nejvyhlášenějších stadiónů, nebo erotická show v některém z desítek barů na Patpongu? Při troše snahy se dá nakonec stihnout všechno, nebo alespoň od každého kousek.

Jediný den je na Bangkok samosebou velmi málo, ale udělat si představu o tomto podmanivém městě si člověk může i tak.