Hlavní obsah

S kamerou na cestách: V hlavní roli zámek Konopiště

Právo, Miroslav Šára

27. 11. 2009, 7:35

Cíl má tato cesta jediný, což ale neznamená, že by tentokrát snad menu mělo být subtilní. Spíše naopak. Protože zámek v těsné blízkosti středočeského Benešova je schopen návštěvníkům nabídnout skutečně řadu mimořádných zážitků. Právě se blížíme ke Konopišti.

Článek

Na úvod doporučuji procházku kolem Konopišťského rybníka. Jedná se o necelé tři kilometry, které mají své kouzlo v každé roční době. Kromě jiného nabízejí několik skutečně krásných pohledů na zámek s jeho charakteristickou válcovou věží za a nad vodní hladinou.

Současnou podobu má stavba až z konce 19. století, její historie je ale podstatně delší. Na úplném počátku tu stál raně gotický hrad, který v osmdesátých letech 13. století založil pražský biskup Tobiáš z Benešova.

Renesanční a barokní přestavby

A pak následovaly změny majitelů, Konopiště celkem vlastnilo dvanáct šlechtických rodů (v době pobělohorské k majitelům patřil také Albrecht z Valdštejna) i změny stavební, to znamená přestavby renesanční a barokní.

V roce 1887 konopišťské panství koupil arcivévoda Ferdinand d´Este. Jeho nové rodinné sídlo se tak přiblížilo definitivní úpravě, k níž v romantickém duchu došlo v letech 1889 až 1894. V podzámčí byl založen anglický park, jeho součástí je tak zvaná Růžová zahrada a také antické sochy.

Obešli jsme rybník a stanuli před hradním příkopem, v němž sídlí medvěd Kazimír. To vše znamená, že jsme přímo u zámku.

V následujících okamžicích nejen že vstoupíme na nádvoří, ale vzápětí vkročíme do chodeb a komnat tohoto rozlehlého sídla. Na úvod – jak jinak – se vydáme po prvním okruhu vedoucím jižním křídlem zámku.

Tento okruh návštěvníky provází reprezentačními salony – mimo jiné Růžovým, Sloupovým či Velkou jídelnou a také unikátní loveckou chodbou. Její stěny zdobí téměř devět set loveckých trofejí. Vesměs se jedná o výsledek loveckého zápalu Františka Ferdinanda. Podotkněme ale, že konopišťské trofeje jsou jen velice dílčím záznamem o této jeho vášni – za svůj život, uvádí se, ulovil takřka 300 tisíc kusů zvěře.

Druhá trasa nás zeměpisně vede na stranu přesně opačnou, procházet teď budeme severním zámeckým křídlem. Nejprve vstupujeme do knihovny, následují další salony, hostinské pokoje prince Rudolfa, kabinet Františka Ferdinanda a jeden ze skvostů, jímž je zámecká kaple.

Finále této trasy patří zbraním, respektive zdejší unikátní sbírce. „Sbírka zbraní a zbroje, která se nachází zde na zámku, je třetí největší v Evropě,“ informuje nás průvodkyně.

V konopišťské nabídce je toho ovšem ještě víc – zmiňme se o soukromém bytu Františka Ferdinanda, o Muzeu sv. Jiří (sbírka obsahuje devět stovek exponátů zachycujících světce bojujícího s drakem, celkem ovšem František Ferdinand shromáždil 3500 obrazů, plastik a dalších předmětů se svatojiřskou tematikou) a Střelnici (tu si František Ferdinand pořídil v roce 1900, tvoří ji mechanické terče s malovanými figurkami a romantickými krajinami).