Stojí nad obcí Bukovany, pět kilometrů severně od Kyjova, tedy zhruba padesát kilometrů od Brna. Mlýn holandského typu postavil do výšky šestnácti metrů kyjovský podnikatel Josef Kouřil už v roce 2004, původně jako základnu pro mužský pěvecký sbor, který Bukovany proslavil.

Už po třech letech podnikatel otevíral celý areál rozšířený o slováckou chalupu s prostornou restaurací, vinnými sklepy, vznikly ubytovací kapacity v menších domcích. „Plánujeme další rozšíření, protože při firemních akcích se musíme obracet na okolní hotely,“ říká ředitel hotelu Pavel Růžička.

Slíbil babičce, že postaví mlýn

Původ větrného mlýna, který se stal dominantou Bukovan, je romantický. Jeho stavitel prý jako malý chlapec slíbil své stařence, jak se na Horňácku i jinde na Moravském Slovácku říká babičce, že jí takový mlýn jednou postaví.

Jak praví pověst, snad kdysi nějaký takový u Bukovan stával, ale není pamětníka. Novodobý, byť jen kašírovaný mlýn ve svých útrobách nabízí malé muzeum vesnice z doby na přelomu 19. a 20. století a také minigalerii, kterou spravuje olomoucká umělecká agentura John Art.

Podle ředitele Růžičky tam zajdou fakticky všichni hosté, ať přijedou na víkend i delší pobyty, takže návštěvnost je větší než u malých galerií ve větších městech. A to celoročně, protože firmy organizují pobyty pro své zaměstnance v Bukovanském mlýně nepřetržitě.

Jedním z důvodů trvalého zájmu o areál je příjemný interiér v lidovém stylu a zajímavé akce včetně vystoupení folklórních souborů bývají zhruba každý měsíc.

Milovníky zimních sportů bude zajímat, že se v Bukovanech nastupuje na běžeckou stopu do Ždánického lesa, v okolí mají dvě sjezdovky. Samozřejmě, sněhové podmínky nejsou tak stabilní jako ve vyšších polohách.

Ženáči vymysleli mužský sbor

Ve slovácké chalupě vystupuje občas také bukovanský mužský sbor. Je více proslavený než tamní ženský, ať mi to ženy odpustí. Vznikl při silvestrovské oslavě roku 1995, když tři mladí ženáči debatovali, jak pozvednout místní kulturu. Vymysleli mužský sbor.

Obešli dobré zpěváky a koncem ledna 1996 už byla první zkouška. Od té doby chlapi spolupracují i s dalšími soubory a lidovými hudbami, zpívali v Itálii, nahráli cédéčko, zúčastňují se kulturních a společenských událostí.

Nejkrásnější kroj je kyjovský

Bukovanské pěvecké sbory reprezentují folklór, který se v této části Moravského Slovácka udržuje. A nejen ve svátečních dnech. Nezřídka se stává, že spatříte i ve všední den stařenku jedoucí v kroji na kole do kostela. Samotný kyjovský kroj patří k nejkrásnějším.

Kdo navštíví Bukovanský mlýn a Bukovany, nevynechá dolňácký Kyjov. Jeho nejvýznamnější stavební památkou je renesanční radnice z let 1561–62, později přistavovaná. Významnou folklórní slavností Kyjova bývá jednou za čtyři roky Slovácký rok, ten nejbližší ale bude až v srpnu 2011.