Článek
Poprvé se o hoře Ještěd dočteme v českém zápisu z roku 1545, který připomíná horu Jesstied, první německý název je písemně doložen o dvacet let později a hovoří o Jeschkenberge. Původ tohoto označení není zcela jasný, může být už keltský a značit horskou výšinu, německé jméno ale může vycházet ze slova Esche – jasan, hovoří se však i o odvozenině ze jména Ješek (Jan), případně ze slovanského slova jesk – dutý.
A možná že Ještěd získal jméno podle svého tvaru, neboť lidé ho dříve nazývali ještěrem. Gesster horu nazýval například i Bohuslav Balbín.
Vyhrála originalita
Ať už je původ jména Ještěd jakýkoliv, nic nezmění na tom, že už od poloviny 19. století byl vrcholek hory častým cílem stále se rozrůstajícího turistického hnutí. To brzy motivovalo první místní podnikavce, aby tu začali za úplatu poskytovat občerstvení.
Už roku 1847 tu za tímto účelem postavil lesník Höbelt první chatku. Ovšem první opravdová dřevěná horská bouda vyrostla v těchto místech až roku 1868, o tři roky později sem byla vyznačena první turistická cesta.
Ještěd
První turisty sem lákal atraktivní a dominantní vzhled hory i prakticky ideální kruhový výhled, posílený roku 1876 výstavbou dřevěné vyhlídkové věže. Ani ona, ani její nástupkyně však dlouho nevydržely pod náporem výletníků. Proto je krátce po přelomu 19. a 20. století nahradila kamenná, osmadvacet metrů vysoká rozhledna, která již byla součástí nově postavené secesní chaty.
Spojení chaty s hotelem a vysílačem
Jejím investorem byl německý Horský spolek. Po druhé světové válce a odsunu německého obyvatelstva bylo zařízení zestátněno a nadále provozováno až do 31. ledna 1963, kdy objekt následkem nesprávného rozmrazování potrubí vyhořel.
Prakticky ihned se začala připravovat stavba nové chaty a souvisejícího televizního vysílače. Vítězem vypsané architektonické soutěže se stal architekt Karel Hubáček, který navrhl stavbu ve tvaru unikátního rotačního hyperboloidu.
Tím, že spojil chatu s hotelem a vysílač do jediného objektu, prakticky porušil zadání soutěže. Naštěstí jeho řešení porotu natolik oslovilo, že projekt vyhodnotila jako nejlepší. Stavba byla zahájena roku 1965, slavnostní otevření se uskutečnilo v roce 1973.
Schodiště, vedoucí z vestibulu do restaurace hotelu Ještěd, zdobí skleněné dílo Spad meteoritů Jaroslavy Brychtové a Stanislava Libenského.
FOTO: Ludmila Žlábková, Právo
Stejně jako ještědský vysílač je originální při pohledu z venku, unikátní je i jeho interiér, který navrhl Otakar Binar. Při realizaci využil kvalit ušlechtilých materiálů – mramoru, skla, keramiky a kovů. Známá je zejména kovová mříž Jaroslava Klápště v hale hotelové části, svařená z nalezených železných částí, nebo tři závěsná křesílka ve tvaru vajíčka.
Speciálně pro tuto stavbu bylo vytvořeno keramické obložení stěn, vybavení hotelových pokojů, restaurace, ale i originální kolekce nádobí, takzvaný Ještědský soubor od malíře Karla Vünsche.
Návrh o zařazení na seznam UNESCO
Stavba se stala mimořádným dílem, jehož tvar i kultivovaný technicismus detailů dodnes navozují poetické asociace se světem sci-fi. Současně však věž jedinečným způsobem vychází z krajinného kontextu, je doplněním kuželovitého vrcholu hory.
Hotel, prodloužený tubusem ukrývajícím antény, tak tvoří elegantní aerodynamické zakončení Ještědu. Díky tomuto propojení technicismu s přírodou zaujímá věž jedinečné místo v české i středoevropské architektuře své doby a zvažuje se podání návrhu na její zápis na Seznam světového dědictví UNESCO.
Zajímavosti v okolí Ještědu
Rohanský kámen
Nejstarší stavební památkou na vrcholku Ještědu je obelisk, nazývaný Rohanský kámen. Měl vymezovat hranici mezi clamgallasovským a rohanským panstvím poté, co roku 1820 zakoupil Českodubsko, včetně jižního svahu hory Ještěd, kníže Rohan.
Rohanský kámen je nejstarší stavbou stojící na vrcholku Ještědu.
Jabloň v tisíci metrech
Zajímavostí, i když ne tak starou, zato však živou, je také ještědská jabloň. Už asi dvě desítky let roste ve stráni nad horní stanicí lanové dráhy ve výšce přes tisíc metrů. Nikdo však neví, jak se sem stromek dostal a jak se mu podařilo odolat extrémním povětrnostním podmínkám.
Lanovka
Zdolat vrcholek Ještědu je možné několika způsoby. Kromě asfaltové cesty, která procházela rekonstrukcí, vede vzhůru i několik turisticky značených cest, včetně tradiční modře značené, která částečně kopíruje bývalou sáňkařskou dráhu.
V neposlední řadě se můžeme vyvézt nahoru kabinkovou lanovkou, jež je druhou nejstarší visutou lanovkou u nás. Starší byla pouze lanovka na Černou horu v Krkonoších.
Kabinka lanovky na Ještěd
Stavba byla započata v roce 1932 a provoz byl zahájen již v červnu příštího roku. Dráha je 1188 metrů dlouhá a překonává převýšení 402 metry. Je schopná vyvézt nahoru až 525 osob za hodinu. Jízdné jedním směrem činí 60 korun, jízdné zpáteční 100 korun. Děti do 15 let platí poloviční jízdné. Přístup k lanové dráze: od železniční stanice Liberec ze zastávky tramvaje Nádraží ČD nebo od železniční stanice Liberec– Horní Růžodol ze zastávky tramvaje Janův Důl tramvajovou linkou č. 3 na konečnou stanici Horní Hanychov; k dolní stanici lanové dráhy pěšky asi 10 minut. Celková doba k překonání této vzdálenosti činí asi 30 až 40 minut.
Ski areál
Nový liberecký ski areál je po celkové modernizaci připraven poskytnout veškeré služby zimní rekreace. K dispozici je velká kabinová lanovka, 3 sedačkové lanovky a 5 moderních vleků, občerstvení, parkovací plochy, půjčovny, lyžařská škola.
