Proto, když jsme uviděli římský amfiteátr, bylo to pro nás něco, na co jme nebyli vůbec připraveni. Ruku na srdce, kdo z vás slyšel o místě jménem Bosra a o tom, že se v tomto městečku v jižní Sýrii nachází římský amfiteátr, pravděpodobně největší a nejzachovalejší ze všech, co jich Římané postavili.

Divadlo jako pevnost

Zvenčí působí amfiteátr jako pevnost, což ostatně byl jeho druhý účel. Je zahloubený do svahu a nad úroveň terénu vystupuje jenom něco, co vypadá jako mohutný nepříliš vysoký bunkr s úzkými střílnami. Za mohutnými stěnami je klenutá chodba se schodištěm. Vlevo, mírně vzhůru, se jde na horní ochoz divadla, zatímco na opačnou stranu schody klesají ke spodním řadám divadla, k jevišti a k zázemí pro herce.

Amfiteátr v Bosře

Amfiteátr v Bosře

FOTO: Bohuslav Borovička, Právo

Divadlo, které pojme 15 tisíc diváků, bylo postaveno ve 2. století. Samotná Bosra (Bohara, Bostra) je zmiňována na hliněných tabulkách z dob egyptských faraónů Tuthmose III. a Achnatona ze 14. století před naším letopočtem. Byla to jedna z důležitých zastávek na obchodní trase do Indie a Číny, známé jako Hedvábná stezka.

Pár kroků od divadla je v hradbách jedna z bran starověkého města, jehož pozůstatky se rozkládají na kilometry daleko. Jsou tam zříceniny byzantských kostelů, dvě mešity, jejichž čtverhranné minarety jsou údajně nejstarší v Sýrii.

Amfiteátr v Bosře patří k největším a nejlépe zachovalým římským stavbám.

Amfiteátr v Bosře patří k největším a nejlépe zachovalým římským stavbám.

FOTO: Bohuslav Borovička, Právo

Bosra je významným místem i pro islám. Poustevník Buheira tam prý potkal mladíka jménem Mohamed ben Abdulláh, který tudy procházel se svou karavanou a předpověděl mu, že se stane prorokem.

Osmý div světa

Hedvábná stezka procházela i místem, vzdáleným tentokrát více než 200 kilometrů severně od Damašku. Je tam v poušti rozlehlá oáza, v níž se na šesti čtverečních kilometrech nachází město Palmyra. Podle dochovaných zmínek je ještě starší, než Bosra a v oněch dávných dobách se jí říkalo Tadmor, město datlí.

Ve 2. století před Kristem ovládli tehdejší aramejské království Římané, což přišlo místním celkem vhod. Hrozilo jim od nich menší nebezpečí, než od nedalekých Peršanů.

Triumfální oblouk a kolonáda v Palmyře.

Triumfální oblouk a kolonáda v Palmyře

FOTO: Bohuslav Borovička, Právo

Největší slávy dosáhla Palmyra za královny Zenobie ve 3. století. Stala se byť nakrátko - centrem mocné říše, zahrnující nejen dnešní Sýrii, ale také Dolní Egypt, značnou část Turecka, z níž Zenobia vytlačila své někdejší římské spojence. Pýcha však předchází pád a tak Zenobia skončila v řetězech na římském popravišti. Palmyra dostala úder, ze něhož se už nevzpamatovala.

I z toho, co v předminulém a v minulém století odhalili francouzští archeologové, je zřejmé, že kdyby býval v dobách její slávy navštívil Palmyru Filón Byzantský, mohl jeho seznam čítat nikoliv sedm, ale osm divů světa.

Triumfální oblouk a kolonáda v Palmyře (vpravo). Koketně vysunutá noha a odhalené ňadro muslimům nevadí. Zato hlavu urazili u každé sochy, která jim přišla do cesty (vlevo).

Triumfální oblouk a kolonáda v Palmyře (vpravo). Koketně vysunutá noha a odhalené ňadro muslimům nevadí. Zato hlavu urazili u každé sochy, která jim přišla do cesty (vlevo).

FOTO: Bohuslav Borovička, Právo

Nejmonumentálnější ze zachovalých staveb je Baalův obětní chrám, Cardo, monumentální kolonádu s triumfálním obloukem, amfiteátr, tetrapylon, Diokleciánův vojenský tábor a další - skoro nekonečné - množství stavebních pozoruhodností.

Při pohledu z arabské pevnosti Fakhr el-Din nad archeologickým areálem pochopíte, že dosud byla odhalena jen menší část někdejšího města.

Mozaiky a kolonáda

Dalších 150 rychlých kilometrů po kvalitní silnici z Palmyry na západ a po krátkém hledání se ocitnete za vysokými zdmi.

Karavanserai v místě zvaném Apamea skýtal kdysi bezpečné útočiště kupcům a jejich karavanám. Dnes je muzeem, v němž jsou uloženy cenné římské mozaiky.

Nedaleko odsud je samotná Apamea. Město, založené Seleukem Nicatorem, jedním z generálů Alexandra Velikého, 300 let před Kristem. Jeho dominantou je 1800 metrů dlouhá kolonáda, podél níž v hromadách trosek a podle zbytků základních zdí může návštěvník tušit, kde byly lázně, divadlo, agora, chrámy...

Chlebové placky se pečou na rozpáleném plechu a chutnají výborně.

Chlebové placky se pečou na rozpáleném plechu a chutnají výborně.

FOTO: Bohuslav Borovička, Právo

Město prožilo obléhání, války a povstání, vzkvétalo a upadalo, až nakonec jeho osud zpečetila mohutným zemětřesením ve 12. století matka příroda.

Tři zastávky a tři poklady starověkého stavitelství, o nichž se u nás dohromady nic neví. Je to veliká škoda, protože v Sýrii je podobných míst mnohem více, Hedvábná cesta, která tudy procházela, jimi byla doslova lemována.