Znalci by možná doplnili i názvy některých děl, která tu složil, či jména žen, s nimiž tu navázal vztah a které se staly jeho múzami. Těm, kdo se chtějí dozvědět víc, je určena nová prohlídková trasa Luhačovice – Janáčkův zdroj inspirace. Zájemce provede po místech skladatelova odpočinku.

Janáčkova místa zmapoval Roman Taťák z Augustiniánského domu, kde se skladatel ubytovával pravidelně posledních deset let života.

Nejčastěji trávil letní ozdravné pobyty v Augustiniánském domě, kde v letech 1922 a 1926 napsal Lišku Bystroušku a slavnou Glagolskou mši, jež jsou vyvrcholením jeho celoživotního díla.

Nejčastěji trávil letní ozdravné pobyty v Augustiniánském domě, kde v letech 1922 a 1926 napsal Lišku Bystroušku a slavnou Glagolskou mši, jež jsou vyvrcholením jeho celoživotního díla.

FOTO: www.augustian.cz

„Právě v lázních, až po 60. narozeninách, začal Janáček komponovat svá nejznámější díla, což mezi jinými skladateli představuje velkou výjimku. Mezi laickou veřejností o něm není známa řada skutečností, přitom jeho díla dodnes ovlivňují světovou hudební tvorbu. Na to chceme upozornit,“ vysvětluje Taťák.

„Lidé milují příběhy: tady vznikla ta a ta skladba, tu se procházel... Na první pohled nenápadná místa ožívají a stávají se zajímavějšími,“ dodává.

Z podkladů, které shromáždil, vznikla malá příručka, která je k dostání v informačním centru a hotelích. Doporučená trasa vede třeba k vile Vlastimila, kde se Janáček ubytoval při své první návštěvě a rozepsal tu Zápisník zmizelého.

Dominantou Luhačovic je Jurkovičův (dříve Janův) dům. Také zde se Leoš Janáček léčil.

Dominantou Luhačovic je Jurkovičův (dříve Janův) dům. Také zde se Leoš Janáček léčil.

FOTO: Juraj Horváth

Vila je zvláštní i tím, že šlo o první luhačovický projekt architekta Dušana Jurkoviče, který zásadně ovlivnil svými stavbami lidové secese tvář lázní. V Augustiniánském domě Janáček v letech 1922 až 1926 napsal Lišku Bystroušku a Glagolskou mši, považované za vrcholy jeho celoživotního díla.

Také navštěvoval hotel, dnes pojmenovaný po jeho dobrém příteli – Dům Bedřicha Smetany. Ubytován byl i v Jurkovičově (dříve Janově) domě v centru Luhačovic u kolonády. Ten bývá označován za nejkrásnější lázeňskou stavbu. Ubytoval se také ve vile Jestřabí.

Jednou navštívil i vilu Jestřabí. Její kouzlo přitahuje návštěvníky dodnes, a nevadí jim ani, když prší.

Jednou navštívil i vilu Jestřabí. Její kouzlo přitahuje návštěvníky dodnes, a nevadí jim ani, když prší.

FOTO: Juraj Horváth

Poprvé navštívil Janáček lázně v roce 1886 na pozvání svého strýce Jana Janáčka, faráře ze Vnorov. Od roku 1903 si sem jezdil pravidelně léčit klouby, nosohltan a hlasivky.
Od tohoto roku až do své smrti navštívil Luhačovice celkem 23krát.

V lázních a okolní přírodě hledal nejen zdraví, ale i inspiraci a v neposlední řadě úlevu od nelehké životní situace: jeho tvorba stále nedocházela uznání, zemřely mu obě děti a nebyl ani šťastný v manželství. Rád korzoval po Lázeňském náměstí, podle pamětníků vždy elegantně oděn v obleku s vestou a kravatou.

Skladatelovy ženy

Ještě raději se toulal přírodou, posedával na lavičkách u lesních cest a na stráních, a na lístečky či manžetu košile zapisoval melodie, k nimž ho inspirovaly zvuky přírody či řeč místních lidí – tak, jak to bylo zobrazeno i ve filmu Lev s bílou hřívou.

Luhačovické pobyty sehrály důležitou roli i v jeho milostném životě. Seznámil se tu s několika ženami, které ho citově zasáhly či umělecky inspirovaly. Pěvkyně Marie Calma Veselá, žena ředitele lázní, se zasloužila o uvedení Její pastorkyně v Národním divadle roku 1916 a tím i o počátek Janáčkova věhlasu.

Leoš Janáček se narodil 3. července 1854 v Hukvaldech u Příbora a zemřel 12. srpna 1928 v Moravské Ostravě. Jeho bustu najdete v luhačovickém parku.

Leoš Janáček se narodil 3. července 1854 v Hukvaldech u Příbora a zemřel 12. srpna 1928 v Moravské Ostravě. Jeho bustu najdete v luhačovickém parku.

FOTO: Juraj Horváth

V lázních skladatel poznal i dvě půvabné Kamily. Životní příběh Kamily Urválkové se stal námětem opery Osud, jejíž první dějství se odehrává na luhačovické kolonádě. Druhou múzu, Kamilu Stösslovou, potkal v roce 1917 v Pražské čtvrti a jejich dlouholeté přátelství později přerostlo v hluboký cit.

Naposled byl Janáček v lázních roku 1928. Po odjezdu se vydal do rodných Hukvald, kde se při procházce s Kamilou Stösslovou nachladil a po dvou dnech byl se zápalem plic převezen do ostravské nemocnice. Zde za několik dnů, 12. srpna 1928, zemřel.