„Onu osu bohů svedla dohromady čirá náhoda,“ připouští Ditrich Wildung, který jako dlouholetý ředitel berlínského Egyptského muzea nové jedinečné expozice připravil. Po takřka dvaceti letech plánování, sporů a finančních starostí získala německá metropole za 200 miliónů eur (5,2 miliardy korun) kulturní skvost, který nemá na kontinentě sobě rovného.

Muzeum s válečnými jizvami

Pro sarkofágy i mumie, obětní chrámy i šperky vdechl britský architekt David Chipperfield nový život budově, v níž mají vedle sebe své místo stopy po kulkách ze druhé světové války i ultramoderna.

Busta Nefertiti byla v berlínském Novém muzeu představena veřejnosti 15. října 2009.

Busta Nefertiti byla v berlínském Novém muzeu představena veřejnosti 17. října 2009.

FOTO: Reuters

„Po jedenácti letech odevzdám klíče s trochou zdrženlivosti,“ nechal se slyšet.
Letos v březnu, kdy se muzeum ještě nemohlo pochlubit jediným exponátem, otevřelo na dva dny své brány hostům. Přes 35 tisíc zvědavců se přišlo podívat, jak Chipperfield sladil honosnou klasicistní stavbu s občas až chladnou strohostí moderní architektury.

Návštěvníky přivítají vysoké stropy, které dovnitř propouštějí dostatek světla i vzduchu. Monumentální schodiště zůstane stopou po původním architektu Fridrichu Augustu Schülerovi.

Válku Nefertiti přežila v solných dolech

Budovu postavili na Muzejním ostrově na řece Sprévě už v roce 1855. Za druhé světové války ji poškodila spojenecká ofenziva, a když se pak ocitla ve východním Berlíně, na úplnou rekonstrukci nezbylo nikdy dost peněz.

Vstupní hala Nového muzea na berlínském Muzejním ostrově, které se pro veřejnost otevřelo 17. října.

Berlínské Nové muzeum po mnohaleté rekonstrukci poprvé od 2. světové války otevřelo své brány veřejnosti. Němci touží po tom, aby konkurovalo pařížskému Louvru.

FOTO: Reuters

„Věříme, že ostrov přiláká čtyři milióny návštěvníků ročně,“ podotkl berlínský primátor Klaus Wowereit na slavnostním otevření. „Počítáme s náporem uměnímilovných návštěvníků. nedá mi to, abych se nepochlubila, že i bez nich Berlín letos navzdory ekonomické krizi nezaznamenal takřka žádný propad v počtech turistů,“ podotýká Nicole Röbelová z berlínské marketingové agentury.

Ctižádostivé záměry jsou na místě. Pozici atrakce číslo jedna připadne bustě legendární egyptské krasavice. Nefertiti počátkem října převezli za mimořádných bezpečnostních opatření do nového domova z berlínského Egyptského muzea.

Podobiznu manželky faraóna Achnatona do Berlína v roce 1913 přivezl archeolog Ludwig Borchart. Objevil ji u Nilu. V roce 1924 se poprvé představila ve starém Novém muzeu veřejnosti. Válku přežila uschována v solných dolech Kaiseroda, aby se po ní stala součástí západoberlínských sbírek.

Egypt to nevzdává

Jediný stín, který Nefertiti halí, je tvrzení Egypta, že bustu jim Němci ukradli. Zahí Havás, šéf egyptské památkové služby, nepolevuje v úsilí „vyboxovat“ zpět perly, jež noví vlastníci jeho zemi ukradli.

O den později řekl televizi RBB, že jeho úřad přešetřuje, jak se Nefertiti dostala do Berlína. „Pokud opustila Egypt ilegálně, o čemž jsem přesvědčen, budu po Německu oficiálně žádat její navrácení,“ vyložil karty na stůl Havás.