Hlavní obsah

Agroturistika na Valašsku láká na dojení koz i nocování v dřevěnici

Právo, Martina Žáčková

Valašsko je oblíbeným cílem turistů a obdivovatelů lidových tradic a dávné architektury. Vedle Rožnovského skanzenu, Radhoště a Pusteven se však nyní začíná probouzet k životu i jeho dosud opomíjený jižní cíp.

Foto: Archiv, Právo

Bílé Karpaty

Článek

Nenabízí zatím tak propracovanou síť služeb, to však může být naopak žádoucí pro ty, kteří nechtějí potkávat na každém kroku davy turistů a platit závratné částky za jídlo a bydlení. Navíc málokde jinde se vám poštěstí nocovat v dřevěnici, nadojit si ke snídani kozí mléko nebo si s ochránci přírody pokosit louku.

Jednou z oblastí, kde se nyní turistický ruch rozvíjí nejvíc, je Mikroregion Hornolidečsko. Tamní obce s využitím evropských dotací budují například novou rozhlednu Vartovna, která bude hotová již za pár týdnů.

Foto: Archiv, Právo

Málokde se vám poštěstí nocovat v dřevěnici nebo si ještě za tmy ke snídani nadojit čerstvé kozí mléko.

V Prlově zase vznikl Agroturistický statek: obec koupila starou zemědělskou usedlost a proměnila ji v rekreační chalupu s dvaceti lůžky. Díky poloze (stranou silnice, za chatovou osadou) tu najdete úplný klid, rušit vás budou nanejvýš zvonce ovcí a mečení koz na pastvě.

Můžete si zkusit dojení kozy, vyrobit ovčí sýr, naučí vás péct chleba, nebo si půjčíte koně či vyrazíte na ryby k obecním rybníkům. Děti jistě zaujmou zvířata na pastvinách: obhospodařuje je pastevec s ovčáckými psy a ochotně předvede své umění. Statek bude kompletně dokončen příští rok, nocovat tu ale můžete už nyní.

Kloboucko

Nedaleko leží městečko Valašské Klobouky, přirozené centrum regionu s historickým jádrem, v němž nechybějí památkově chráněné roubené domy. Konají se tu folklórní akce, na začátku prosince třeba vyhlášený Mikulášský jarmek.

Ve městě působí aktivní svaz ochránců přírody Kosenka, která vedle pravidelného kosení luk za pomoci dobrovolníků z celé země a pořádání školních exkurzí pečuje o lesy a snaží se o jejich záchranu. Můžete se projít třeba po „jejich“ lese Ščúrnica, který ponechali přirozenému vývoji k pralesu, nebo se vypravit po naučné stezce Královec ke stejnojmenné rozhledně.

Foto: Archiv, Právo

Po naučné stezce Královec dojdete ke 22 metrů vysoké stejnojmenné rozhledně.

Nedaleký Hostětín zase proslul neobyčejnou koncentrací modelových ekologických projektů. V obci s 240 obyvateli mají kořenovou čistírnu odpadních vod, výtopnu na biomasu, šetrné veřejné osvětlení nebo solární kolektory.

Můžete se tu ubytovat v unikátním Ekopenzionu, jenž je koncipován jako energeticky úsporný pasivní dům a je v něm zároveň vzdělávací středisko, nebo nahlédnout do moštárny, která zpracovává úrodu z bělokarpatských sadů.

Bílé Karpaty na seznamu biosferické rezervace UNESCO

U slovenské hranice je Valašsko rámováno pohořím Bílé Karpaty, které bylo roku 1996 vyhlášeno biosférickou rezervací UNESCO mimo jiné díky rozsáhlým orchidejovým loukám a zachovalým lidovým stavbám. Oblast skýtá řadu možností k vycházkám. K oblíbeným cílům patří nejvyšší vrchol Velká Javořina nebo rozhledna na Velkém Lopeníku.

Tamní obec Šanov by neměla uniknout milovníkům historie a letectví. Je tu unikátní muzeum, které připomíná velkou leteckou bitvu nad Bílými Karpaty v srpnu 1944, při níž němečtí stíhači sestřelili devět amerických bombardérů. Muzeum ukazuje části a fragmenty letounů, které se našly v širokém okolí, dobové fotografie či modely letadel.

Komňa připomíná zaniklé řemeslo

Nedaleká Komňa nadchne milovníky lidové kultury. Obec je jednou ze tří v regionu, o nichž se hovoří jako o možném rodišti Jana Amose Komenského. Nedávno tu ve 150 let starém domku otevřeli nové muzeum, přibližující životní podmínky zvěroklestičů. Zdejší region byl v minulosti „baštou“ těchto řemeslníků.

Jen v Komni žilo ve své době až 220 mužů, kteří se živili kleštěním dobytka a od jara do podzimu kvůli tomu opouštěli rodiny a obcházeli celou Evropu. Byli velmi žádaní – zbavit domácí zvěř pohlavních žláz vyžadovalo zručnost, zároveň byl takový zákrok podmínkou úspěšného hospodaření.

Foto: Archiv, Právo

V páleničářské společnosti Rudolf Jelínek je možné nahlédnout pod pokličku výrobcům typické valašské pálenky – slivovice.

Vykleštěná zvěř totiž byla klidnější a tím i vhodná k práci na poli a vykrmování na maso. Díky putování po Evropě zvěroklestiči domů nezřídka přinášeli nejnovější technické vymoženosti. V obci prý mimo jiné díky tomu měli mezi prvními ruchadlo či vodovod.

Soumrak zvěroklestičů v Komni nastal v 50. letech 20. století po vzniku veterinárních správ. V expozici je k vidění komora, v níž přespávalo až osm lidí, a kuchyň s pecí, v další místnosti jsou vystaveny dobové dokumenty. Muzeum je otevřeno na požádání, návštěvu si domluvíte na obecním úřadě.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám