Z Krompachu nás hned na úvod čeká zhruba dvoukilometrové stoupání po červené turistické značce, protože první zastávkou bude pátý nejvyšší vrchol Lužických hor, 749 metrů vysoký Hvozd. Němci vrchu říkají Hochwald, což si v tuto chvíli připomínáme především proto, že většina vrcholu leží na německém území v horách Žitavských.

Dvouvrcholová dominanta oblasti právě u našich severních sousedů nabízí turistům své zcela zásadní služby. Kromě chaty mám zejména na mysli kamennou, pětadvacet metrů vysokou rozhlednu. Od roku 1892 vévodí severnímu vrcholu a poskytuje mimořádný rozhled. Na okolní kopce, krajinu podobnou zelenému vlnobití – a také na další cíl, který v okamžiku pozorování leží hluboko pod námi. Je jím město Oybin.

Video

Hvozd                                Autor: Miroslav Šára, Právo

Sestoupili jsme z rozhledny a na německé straně dál pokračujeme v cestě Žitavskými horami. Cesta do Oybinu od Hvozdu není sice nijak zvlášť dlouhá, zato ale velice pestrá a plná přitažlivých výhledů. Do českého vnitrozemí i na saské území. Těch pohledových míst je víc, jedním z nejatraktivnějších je tak zvaný Ostrý kámen.

Jsme v Německu, takže přesnější označení je pochopitelně Scharfenstein (570 m. n. m.). Pískovcová skála ční výrazně nad kotlinou s Oybinem. Je opatřena vyhlídkou, na niž vedou příkré schody. Odměnou za výstup je další z panoramatických pohledů ­– mimo jiné na již několikrát zmiňovaný Oybin, ale i na Luž, nejvyšší vrchol Lužických hor (793 m), či nám známý Hvozd s dálky dobře viditelnou rozhlednou.

Video

Cesta do Oybinu                               Autor: Miroslav Šára, Právo

Po modré pásové značce od Ostrého kamene nyní seběhneme do Oybinu. Plným názvem se jedná o Kurort Oybin – městečko se dvěma a půl tisíci obyvatel je totiž nejen rekreačním, ale i lázeňským střediskem Žitavských hor.

Nejprve nám do oka padne vlaková souprava mířící do cíle úzkokolejky ze sedm kilometrů vzdálené Žitavy, ale za chvíli se do centra pozornosti dostane objekt jiný. Hrad.

Hrad Oybin ze 13. století

Jeho zřícenina shlíží na Oybin ze stodvacetimetrové výše. První zmínky o hradu na stolové hoře (514 m) pocházejí ze 13. století. Ve století následujícím se o rozvoj hradu zasloužil Karel IV. – nejen že nechal rozšířit opevnění, ale založil i klášter celestýnů a dal postavit gotický klášterní kostel.

Hrad i klášter jsou ruinami od roku 1577 – na vině byl blesk, který způsobil rozsáhlý požár. I tak tu toho k vidění zbylo víc než dost, ostatně i proto byl areál veřejnosti zpřístupněn již v roce 1829. Hlavním magnetem je bezesporu torzo katedrály s vysokými gotickými okny.

Z nejvyššího místa hradu (hlásky) je krásný rozhled po okolí, ale nejen odtud. Podobných míst tu turista totiž objeví daleko víc. Stejně jako si určitě hned pod hradem všimne barokního dřevěného kostela z roku 1709 s bohatě barokně a rokokově vybaveným interiérem. Rokoková kazatelna a oltář jsou dílem řezbáře Antonína Maxe ze Sloupu v Čechách.

Video

Oybin                                      Autor: Miroslav Šára, Právo

 

PŘÍŠTĚ se vydáme do Mníšku pod Brdy, abychom se prošli interiéry zdejšího zámku. Když už budeme právě v tomto městě, vystoupáme nad ně na Skalku ke kostelu a křížové cestě. Závěr výpravy bude patřit Černolickým skalám, vynikajícímu přírodnímu vyhlídkovému místu.