Králíky lákají na vojenské pevnosti i rozhledny

Tvrze různého druhu a velikosti jsou rozesety v krajině a některé se dochovaly ve stavu, který umožnil jejich zpřístupnění turistům. Patří k největším atrakcím regionu.

Armáda budovala rozsáhlý systém opevnění u severní hranice od roku 1934. V okolí Králíků byly přípravy na obranu republiky nejmohutnější, protože právě zde se očekávaly pokusy o průnik německých vojsk.

Než se ale opevnění podařilo zcela dokončit, museli ho vojáci vyklidit bez boje, protože celá oblast kolem Králíků po mnichovském diktátu připadla Německu. V Králíkách si můžete tuto kapitolu dějin připomenout ve Vojenském muzeu. Pod širým nebem je vystavena bojová technika včetně tanků, děl a obrněných transportérů.

V kryté hale jsou exponáty soustředěny do atraktivních expozic, které s pomocí figurín imitují bojové situace. V blízkosti muzea je řada zachovaných pevnostních staveb různého typu.

Na druhém konci města je od loňska zpřístupněna Dělostřelecká tvrz Hůrka. Tvoří ji pět srubů postavených v nejvyšším stupni odolnosti – stropy a stěny z železobetonu o tloušťce 3,5 metru měly odolat účinkům všech tehdy známých zbraní.

Traduje se, že si tvrz po převzetí příhraničí přijel osobně prohlédnout Adolf Hitler a měl přihlížet i jejímu zkušebnímu ostřelování. Při hodinové prohlídce sestoupíte až 55 metrů pod zem a prohlédnete si kilometr dlouhou úzkorozchodnou železnici pro přepravu munice, muniční sklady a zázemí, v němž měli v boji přebývat vojáci.

Stejně poutavou exkurzi nabízí Dělostřelecká tvrz Bouda u Lichkova. Má obdobné parametry a je v celém systému opevnění nejzachovalejší. Přístupné jsou i další stavby, od pěchotních srubů až po dělostřeleckou pozorovatelnu. Každý rok v létě Králíky lákají davy příznivců historie na vzpomínkovou akci Cihelna, jejíž součástí jsou bojové ukázky.

Po prohlídce chladných vojenských úkrytů přijde vhod trocha čerstvého vzduchu. Králíky zvou k procházce historickým centrem s řadou památkově chráněných domů. Nad městem se tyčí dominanta kraje, poutní areál Hora Matky Boží.

Vede k němu 1,5 kilometru dlouhá alej. Barokní komplex kostela a kláštera patří k nejlépe opraveným a udržovaným poutním místům u nás. Z laviček pod stromy si vychutnejte relaxaci s vyhlídkou do krajiny – pohled je to opravdu impozantní. Celé místo přímo vyzývá ke klidnému spočinutí a rozjímání.

Obdivovat panorama Králického Sněžníku můžete i z rozhleden. Jedna z nich, Val, stojí jen kilometr od poutního areálu. Návštěva dalších – Křížové Hory u Červené Vody a Suchého Vrchu – vyžaduje několikakilometrový výšlap. V neposlední řadě Králický Sněžník nabízí řadu příležitostí k cyklistickým i pěším výletům.

Několik značených tras a naučných stezek vede i na stejnojmenný nejvyšší vrchol (1424 m n. m.), jehož symbolem je známá socha slůněte: nikdo pořádně neví, kdy a jak se sem vlastně dostala.

Méně zdatní turisté si mohou túry zjednodušit díky lanovkám, například z Ráztoky na vrchol Šerák.

V nedalekém Petříkově si zařádíte na letní bobové dráze, Suchý vrch si můžete sjet na půjčené horské koloběžce, lezci ocení návštěvu skal u Mladkova.

Králický Sněžník je také místem, kde pramení řeka Morava. Pramen ve výšce 1 380 metrů je upraven jako studánka. V údolí je možné si Moravu sjet na kanoi či raftu, třeba z Hanušovic. K tomu je však třeba vyššího vodního stavu na jaře nebo po deštích.