V Istanbulu se beze zbytku naplňují všechna omílaná klišé o mostu mezi civilizacemi, a to i v nečekaných detailech. Ve městě s třemi tisícovkami mešit míří minarety k nebi jako rakety na kosmodromu, ale najdete tu také architektonické skvosty hodné Paříže či Říma. Islám tu doslova visí ve vzduchu, ale přitom zde čepují velmi dobré pivo vlastní výroby. Měnou je turecká lira, ale eurem zaplatíte v každé trafice. Rostou tu palmy, přitom v zimě občas zasypává ulice sníh.

Výhled z terasy hotelu Eresin Crown na jižní část čtvrti Slutanahmet a Marmarské moře

Výhled z terasy hotelu Eresin Crown na jižní část čtvrti Slutanahmet a Marmarské moře

FOTO: Luděk Fiala, Novinky

Po památkách pěšky

Přestože Istanbul nabízí množství historických pamětihodností, většinu hlavních turistických lákadel lze najít na relativně malé ploše. Návštěvník tak ani nemusí využít městskou hromadnou dopravu, která je ale velmi přehledná a zaujme takovými vychytávkami, jakými jsou například klimatizované tramvaje, o kterých si v českých městech během letních veder můžeme nechat jen zdát.

Většina památek se nachází ve čtvrti Sultanahmet, která spolu s Bazarovou čtvrtí a Serailovým mysem tvoří jižní cíp istanbulského centra mezi Marmarským mořem a zálivem Zlatý roh.

Nejvýznamnější istanbulské památky
Hagia Sofia (Chrám Boží moudrosti)

Jedna z nejznámějších a nejúžasnějších staveb Istanbulu vznikla už v 5. století a dokládá genialitu byzantských stavitelů. Původně křesťanský kostel byl po vpádu Osmanů přebudován na mešitu, podle jejíhož vzoru se pak stavěly další mešity ve městě. V první polovině 20. století byla stavba sekularizována, začalo se s odkrýváním původních křesťanských maleb a mozaik. Dnes slouží stavba jako muzeum, kde obraz Panny Marie s malým Ježíšem v míru spočívá mezi štíty s arabskými kaligrafickými nápisy Alláh a Muhammad.

Odkrytý křesťanský motiv Panny Marie s Jezulátkem mezi ozdobnými nápisy Alláh a Muhammad v chrámu Hagia Sofia

Odkrytý křesťanský motiv Panny Marie s Jezulátkem mezi ozdobnými nápisy Alláh a Muhammad v chrámu Hagia Sofia

FOTO: Luděk Fiala, Novinky

Modrá mešita

Další impozantní stavba, která stojí hned naproti Chrámu Boží moudrosti, jakoby chtěla být jejím dokonalejším odrazem. Obě památky však od sebe dělí více než tisíc let. Když člověk stojí uprostřed parku mezi nimi, vnímá, jak se harmonicky doplňují. Modrá mešita získala svůj název podle svého interiéru, který je tvořen úchvatnými modrými kachlemi a koberci.

Modrá mešita v Istanbulu

Modrá mešita v Istanbulu

FOTO: Luděk Fiala, Novinky

Palác Topkapi

Sídlo sultánů, které nechal vybudovat sultán Mehmed II. V letech 1459 až 1465 poté, co dobyl Konstantinopol. Nejde v pravém slova smyslu o jediný palác, nýbrž o rozlehlý komplex budov soustředěný kolem čtyř nádvoří. V minulosti zde sídlila také vláda a součástí paláce byla i vojenská škola. Od roku 1924 slouží Topkapi jako muzeum, v němž mohou návštěvníci obdivovat nejen architektonickou krásu jednotlivých pavilonů, ale i vystavené sbírky umění. Areál Topkapi nabízí také krásné výhledy na záliv Zlatý roh.

Jedna z budov v areálu Topkapi

Jedna z budov v areálu Topkapi

FOTO: Luděk Fiala, Novinky

Baziliková cisterna Yerebatan

Jedním z nejpodivuhodnějších míst v Istanbulu je velká podzemní vodní nádrž Yerebatan, jedno z ohromujících děl byzantských stavitelů. Přímo v centru města poblíž chrámu Hagia Sofia se v podzemí nachází rozlehlý prostor s klenutým stropem a stovkami sloupů. Byl vybudován v šestém století, aby zásoboval vodou blízký císařský palác. Na dně cisterny je stále voda, návštěvníci se pohybují po vyvýšených můstcích. Panuje zde poklidná, až magická atmosféra, kterou umocňují reflektory osvětlující jednotlivé sloupy.

Baziliková cisterna Yerebatan v Istanbulu

Baziliková cisterna Yerebatan v Istanbulu

FOTO: Luděk Fiala, Novinky

Velký bazar a Egyptský bazar

Rozlehlé tradiční nákupní komplexy daly jméno celé městské čtvrti – Bazarová čtvrť. Proslulý Velký bazar je bludiště plné obchůdků a krámků, v nichž lze nakoupit tradiční orientální zboží – zlato a šperky, koberce, oblečení, hudební nástroje a další suvenýry. Orientace v útrobách Velkého bazaru není úplně snadná, protože všechny chodby vypadají velmi podobně a vyplatí se pamatovat si trasu podle jednotlivých obchodů.

Pod Velkým bazarem směrem k nábřeží Emünemi se nachází menší Egyptský bazar. Jeho atmosféra je snad ještě kouzelnější než v případě Velkého bazaru, protože jedním z hlavních prodejních artiklů je zde koření, jehož omamnou vůní je celý komplex naplněn. Prodejci zde ochotně vysvětlují, k čemu se jednotlivé druhy koření používají a jak se správně kombinují. Dalším lákadlem Egyptského bazaru jsou vybrané čaje. Stojí za to pořídit si také čajový servis či speciální dvoupatrovou konvici na přípravu tureckého čaje.

Obchod s kořením na Egyptském bazaru v Istanbulu

Obchod s kořením na Egyptském bazaru v Istanbulu

FOTO: Luděk Fiala, Novinky

Žádné nervy z nakupování

Istanbul má namířeno do Evropy a kulturou života je nejednou evropštější než leckterá města starého kontinentu. Navíc se stará, aby Evropa měla namířeno do Istanbulu. Říkalo-li se kdysi "Poturčenec horší Turka", nyní se karta poněkud obrací. Je to Istanbul, který se začíná vzdávat některých typicky orientálních zvyklostí a přizpůsobuje se evropské praxi.

"Na Velkém bazaru se teď méně smlouvá,“ řekla mi například šéfka Turkish Airlines pro ČR Fatma Yucelerová. "Jsem zvyklá smlouvat. Ne kvůli ceně, ale z tradice. Říkám jim, hele, já nejsem turista, jsem Turkyně. Ale oni mi odpoví: No a co má být?“

Evropa s výjimkou některých nadšenců většinou orientálnímu sportu zvanému smlouvání neholduje, řada kamenných krámů tak dnes nasazuje reálné ceny, s nimiž už obchodníci příliš nehýbou. Nakupující tak nemusí trpět nepohodlným pocitem, že prohloupil a nesmlouval tvrději. I tak totiž zjistí, že nakupování v Istanbulu se stále vyplatí.

Nakonec jsem se ale v několika obchodech na Velkém bazaru i jinde přesvědčil, že to s koncem smlouvání zatím není tak horké, a náležitě "otesal" ceny za suvenýry stejným způsobem, jako je to zvykem například v arabských zemích.

Zásadní rozdíl tu ale je. Zatímco v Egyptě nebo Tunisku jste pro místní obyvatele prostě chodící peněženkou, istanbulští si většinou nedovolí vyřvávání naivních větiček typu "Special price only for you, my friend!“ Chceš nakoupit? Bude mi radostí tě obsloužit. Nechceš? Nutit tě nebudu.

V ulicích Istanbulu se střetává moderní život s islámským odkazem.

V ulicích Istanbulu se střetává moderní život s islámským odkazem.

FOTO: Luděk Fiala, Novinky

Istanbul je jako živá bytost. Návštěvníka ihned vtáhne do svého rytmu, ve kterém rezonují bohaté i rozporuplné dějiny velkého národa. Tento rytmus je všudypřítomný. Je v něm slyšet orientální volnost, ale i národní hrdost a vojenská disciplína jako dědictví legendárního reformátora Mustafy Kemala Atatürka – Otce Turků. Zní středomořským temperamentem stejně jako pohostinnou přívětivostí. Můžete to zažít na vlastní kůži, z Prahy do Istanbulu se létá každý den.

Malebné domky lemující Bosporskou úžinu

Malebné domky lemující Bosporskou úžinu

FOTO: Luděk Fiala, Novinky

Přečtěte si také: Středomoří na úpatí italských Dolomit

Sedíte na lavičce pod palmami, na zčeřené hladině jezera se prohánějí surfaři a v dáli se bělá horské údolí plné čerstvě napadaného sněhu. Takto vypadá září v městečku Riva na březích jezera Garda (Lago di Garda). Připomíná to spíše Středomoří, než kraj na úpatí velehor.

Více se dočtete ve Víkendu, páteční příloze deníku Právo.