V letošním roce uplynulo právě 860 let od chvíle, kdy na toto místo premonstráti přišli poprvé. Klášter sám je však ještě o deset let starší. Pro benediktinský řád ho roku 1139 založil pražský biskup Otta a český kníže Soběslav.

Ovšem benediktini odsud po deseti letech odešli a nový pražský biskup Daniel povolal řeholní kanovníky ze Steinfeldu v Porýní. Komunita premonstrátů přišla brzy na jaře roku 1149, vedena blahoslaveným Gotšalkem.

Během staletí se v Želivi střídala období slávy a vzestupu s temnými časy úpadku a poroby. Zatímco v předhusitské době byl klášter významným duchovním i hospodářským centrem širokého kraje, první polovina 15. století mu přinesla hned dvojí vyplenění husitskými bojovníky. Rozkvět přišel zase až v první polovině 18. století, kdy byl klášter po velikém požáru v roce 1712 obnoven ve slohu barokní gotiky architektem Janem Blažejem Santinim-Aichlem.

Modlitby vystřídala psychiatrická léčebna

V době josefínských reforem se klášter zachránil před zrušením, premonstráti převzali gymnázium v Německém (dnes Havlíčkově) Brodě a svým zdejším působením významným způsobem přispěli k národnímu obrození.

Na počátku dvacátého století klášter znovu vyhořel, naštěstí však ne kostel a konvent. Budova opatství byla obnovena v pseudobarokním slohu a vyzdobena secesně. V polovině 20. století, kdy se na dlouhá desetiletí chopil moci v Československu komunistický režim, se už klášter zrušení nevyhnul. Došlo k němu roku 1950 a opat Vít Bohumil Tajovský po vykonstruovaném soudním procesu skončil na jedenáct let ve vězení.

Freska v Premonstrátském klášteře

Freska z Premonstrátského kláštera

FOTO: Ludmila Žlábková, Právo

„V klášteře byl zřízen internační tábor, tedy vězení bez rozsudku, pro kněze a řeholníky nepohodlné režimu. Od roku 1957 až do 1992 byla v klášteře psychiatrická léčebna,“ připomíná návštěvníkům nedávnou historii místa průvodkyně během výkladu. Známá léčebna pro alkoholiky však nepůsobila přímo v klášterních zdech, ale v jiné části obce.

Řeholní komunita se mohla vrátit do části kláštera až v květnu 1991. Dnes kanonii premonstrátů v Želivi tvoří 39 bratrů, z nich v konventu jich žije zhruba čtrnáct, ostatní působí na farách v hradecké nebo českobudějovické diecézi.

Klášter se otevřel veřejnosti, i když část je nadále uzavřena takzvanou klauzurou a slouží výhradně členům řádu, zájemci si mohou prohlédnout značnou část historických prostor. Prohlídkový okruh je provede například letním refektářem (jídelnou) s nástropními malbami, opatskou sakristií se vzácným dřevěným vyřezávaným interiérem nebo kapitulní síní.

Kostel Narození Panny Marie

Kostel Narození Panny Marie

FOTO: Ludmila Žlábková, Právo

Na závěr je čeká zdejší perla – prohlídka klášterního kostela. Tvoří jej trojlodní hala s emporami. Santini, který svatostánek v 18. století rekonstruoval, využil dispozice původní chrámové stavby. Snažil se o centralizaci prostoru, čemuž napomáhá štuková žebrová klenba z kroužených hvězdic i visuté svorníky v arkádách.

Pivo z klášterního pivovaru

Stále větší proslulost si získává i zdejší klášterní pivovar. Unikátní a původní recepturou, kterou mohou používat právě jen kláštery, se tu vyrábějí tři druhy piva – tmavé (15 stupňový Gottschalk), medovinové (Castulus) a třešňové (Siard Falco). Odborníci by tento nápoj charakterizovali jako silné, chuťově výrazné, svrchně kvašené pivo.

„Naše pivo se z největší části prodává pouze v obci Želiv – zejména v klášterní prodejně, kde je k dispozici jak stáčené v lahvích, tak točené. Ale dodáváme ho i do vzdálenějších míst, včetně Prahy, Brna nebo Hradce Králové, centra naší diecéze. V případě zájmu jsme samozřejmě schopni dodávat i jinam,“ dodává správce majetku kanonie premonstrátů v Želivi František Marek.