Při veškeré své majestátnosti je však Grossglockner a dalších dvacet devět třítisícovek, které ho obklopují, pouze součástí Národního parku Vysoké Taury (Hohe Tauern), který je svojí rozlohou 1836 kilometrů čtverečních druhým největším národním parkem v Alpách.

Park rozkládající se na území spolkových zemí Korutany, Salcbursko a Tyrolsko byl ustaven v letech 1981 až 1991. Původní a civilizací nezkažená příroda, tichá údolí, křišťálově čistá horská jezera, kvetoucí louky, ledovcové potoky s průzračnou, modrozelenou vodou a vodopády. A také supi, kozorožci a svišti.

Grossglockner

Grossglockner

FOTO: Bohumil Brejžek, Věra Řezáčová

Milovníkům hor se otevírají především stovky kilometrů výborně značených cest – na výběr mají od poklidných cestiček údolími jezer až po vysokohorské túry.

Obdivovat můžete od těch úplně malých až po impozantní Krimmelské vodopády členěné do tří částí, jejichž celková výše dosahuje tří set osmdesáti metrů, což je řadí k největším v Evropě.

Reisseck

K horským přehradám v masivu Reisseck vás podél nejstrmějšího vodovodního potrubí světa dopraví unikátní pozemní lanovka se stoupáním, dosahujícím místy neuvěřitelných dvaaosmdesáti procent.

Během třicetiminutové cesty nahoru vás čeká dvakrát přesedání z lanovky do lanovky a na samém vrcholu ve výšce 2245 metrů pak jízda nejvýše položenou soukromou úzkokolejnou železnicí v Evropě, jíž po deseti minutách jízdy převážně tunelem dlouhým přes dva kilometry dojedete k Horské restauraci Reisseck. Odtud se vám naskytne výhled, nad nímž se tají dech. Železnice sloužila k výstavbě přehrady, teprve později byla uzpůsobena pro turistický provoz.

Do Heiligenblutu za zlatem

Nejznámějším střediskem celé oblasti je Heiligenblut, před sto padesáti lety horská vesnice s pouhými dvanácti domy, ale také světoznámým kostelem, v němž je uchovávána relikvie svaté krve (heilige Blut), podle níž je také obec pojmenována.

V heiligenblutském kostele je uchovávána relikvie svaté krve.

Vlevo Grossglocknerská vysokohorská a vpravo heiligenblutský kostel je uchovávána relikvie svaté krve.

FOTO: Bohumil Brejžek, Věra Řezáčová

Heiligenblut je východiskem na horské túry, lze se z něj dostat i na Grossglockner, tento výstup však vyžaduje jisté alpinistické zkušenosti a výzbroj a nedoporučuje se ho absolvovat bez horského vůdce. Ne tak náročný a u běžných turistů velmi oblíbený je výstup k chatě Wirtsbauer-alm, nacházející se ve výšce 1745 metrů.

Zde se můžete nejen občerstvit a načerpat nové síly, přečkat náhlou nepřízeň počasí a u kamen usušit svršky, ale i levně přespat. Ubytování na jednu noc vás přijde na deset eur, protože však má chata kapacitu pouhých dvanáct lůžek, doporučuje se si nocleh zamluvit dopředu telefonicky. Nedaleko od Heiligenblutu je Zlatokopecká vesnička, jediná svého druhu v Evropě, při jejíž stavbě se místní nechali inspirovat historickými podklady.

Najdete ji v údolí Fleisstal, kam se dostanete autem po úzké a strmé odbočce z Grossglocknerské silnice. Hned u vchodu dostanete gumáky a nezbytné zlatokopecké náčiní – lopatu a rýžovací pánev spolu s patřičným názorným výkladem, po němž už vám nic nebrání ponořit se do dávno zapomenutých časů. Pokud budete mít štěstí, odnesete si domů suvenýr v podobě vyrýžovaných miniaturních úlomků zlata.

Grossglocknerská vysokohorská silnice

Jen na šest měsíců v roce se otevírá Grossglocknerstrasse – Grossglocknerská vysokohorská silnice, jedna z nejkrásnějších a nejslavnějších panoramatických cest na světě.

Těch šest měsíců zcela stačí, aby ji každoročně navštívil téměř jeden milión lidí, od jejího otevření 3. srpna 1935 již více než padesát šest miliónů.

Silnice je dlouhá 48 kilometrů, se stoupáním dosahujícím místy až 13, krátkodobě i 16 procent, široká 7,5, místy až 8 metrů, poloměr zatáček činí 15 metrů. Na patnících jsou čísla udávající vzdálenost i nadmořskou výšku.

Na častých odpočívadlech se můžete kochat úchvatnou scenérií i načerpat nové síly na další cestu. Určitě se zastavte na Hochtoru, nejvyšším bodu, kam se silnice vyšplhá (2503 metrů). Prochází tudy hranice mezi spolkovými zeměmi Korutany a Salcbursko.

Silnice potom klesá do Posthaus Guttal, aby opětovně vystoupala na Kaiser-FranzJosef-Höhe (Vyhlídku císaře Franze Josefa) dlouhou dvě stě metrů.

Park je rájem pro cyklisty a turisty; milovníkům hor jsou k dispozici stovky kilometrů značených cest

Park je rájem pro cyklisty a turisty; milovníkům hor jsou k dispozici stovky kilometrů značených cest

FOTO: Bohumil Brejžek, Věra Řezáčová

Nacházíte se 2369 metrů vysoko a naskýtá se vám úchvatný pohled na monumentální Grossglockner a dole pod ním na splaz ledovce Pasterze, nejdelšího ledovce východních Alp, jehož délka je deset kilometrů, plocha 24 km2 a mocnost ledu místy dosahuje až 150 metrů.

Odsud se můžete vydat na panoramatickou túru na chatu Oberwalderhütte ve výšce 2973 metrů, jejíž první část zvaná Gamsgrubenweg (Kamzičí cesta) prochází několika tunely vystřílenými ve skále, které se před vámi zásluhou fotobuněk rozsvěcují.

Grossglocknerská vysokohorská silnice, tato Mekka automobilistů, je zážitkem, na který se jen tak nezapomíná. Abyste si ho mohli pořádně vychutnat, potřebujete pěkné počasí, a to se ne vždy vydaří, neboť v této oblasti bývají srážky, převážně sněhové, 250 dnů v roce.