Rumunsko – podobně jako před válkou Československo – bylo silně orientováno na Francii. Lidé starších generací, i díky jisté jazykové spřízněnosti, tu často ovládali francouzštinu a Bukurešti se tak dříve přezdívalo malá Paříž.

S dnešním světem drží krok nové budovy mezinárodních společností, bank a hotelů. Poněkud zašlou slávu ilustrují i starší výstavné a mohutné budovy v centru města, např. podél bulváru Unirii, mířícího od Parlamentního paláce k náměstí Alba Julia.

Dodnes – jako již i před desítkami let, tento široký bulvár plný zeleně a květin a zdobený více než čtyřiceti šumícími fontánami zanechává v návštěvnících trvalý dojem.

V Rumunsku narazíme nejen na pozůstatky Ceaušeskovy éry (například tento Parlamentní palác), ale i na tradice (včetně místních krojů), které mají hlubší a trvalejší kořeny.

V Rumunsku narazíme nejen na pozůstatky Ceaušeskovy éry (například tento Parlamentní palác), ale i na tradice (včetně místních krojů), které mají hlubší a trvalejší kořeny.

FOTO: Miroslav Navara

Nelze se nezmínit o budově nesoucí důstojný název Parlamentní palác. Jak známo, jde původně o megalomanskou stavbu, nařízenou komunistickým šéfem Ceaušeskem. Je to největší budova v Evropě a druhá největší – po americkém Pentagonu – na celém světě.

Budova, v níž je nesmyslný počet sálů (celkem na dva tisíce), kilometry bohatě dekorovaných chodeb, tvoří nemilovanou dominantu metropole. Zaujímá celé návrší, na němž byla pro tento účel zdemolována část historické Bukurešti.

Kromě potřeb parlamentu slouží dnes objekt i k pořádání kongresů, konferencí, koncertů, výstav a podobně. Jen pro představu: největší sál Unirii má plochu 2200 m2 a je vysoký 16 metrů. Lustr o váze tří tun tu nese 7000 žárovek.

Svědkové minulosti

Bukurešť však nabízí i řadu jiných, dobře udržovaných a zajímavých objektů. Velmi příjemný pohled je na budovu Filharmonie ve stinném parku, plném květin. Interiér je směsí různých stavebních slohů, orientální nevyjímaje, přesto však výsledný dojem je ladící, imponující, pro hodnotné kulturní zážitky vysoce vhodný.

Originální kruhové řešení vnitřního prostoru s exotickými dekoracemi, hlavní sál, obklopený 360stupňovou panoramatickou nástěnnou malbou, ilustrující dějiny země, a nad tím vším obrovitá, bohatě dekorovaná kupole vyvolá obdiv ke stavitelům minulých staletí a ocenění jejich odvážného řešení.

Veřejnosti přístupný je i zámek Cotroceni, dříve spíše vládní a posléze sloužící jako dům pionýrů. Po devastaci zemětřesením v roce 1977 je dobře rekonstruován a k vidění je tu množství cenných dekorací, historického nábytku, obrazů, skla, porcelánu a dalších odkazů různých etap historie.

Nechybí ani české sklo či tak zvaná norská světnice, dokonale navozující atmosféru severského interiéru. Na své si tu přijdou milovníci historie, etnografie i výtvarného umění minulosti.

Pivnice píšící historii

Jsme-li nasyceni takříkajíc „vážnými“ zážitky, můžeme vyrazit – třeba na večeři – do slavné bukurešťské pivnice Caruęcu Bere. Na adrese Stavropoleos 5, Sector 3 tu objevíme místo s mimořádnou tradicí a historií.

V roce 1879 vše započalo tak, že jedenáctiletý Nicolae Mircea se svými dvěma staršími bratry pomáhal strýci Ioanu Cabasanovi s „malým businessem“ na hlavní třídě – tedy prodejem prvního produktu prvního pivovaru v Bukurešti. Bratrům se v obchodu dařilo tak, že později otevřeli několik dalších provozoven.

Byl to posléze právě Nicolae, kdo ve svých 31 letech se svým mladším bratrem Victorem investoval do staveb a vybudoval i lokál nedaleko Národní banky.

Tradiční místní kroj

Tradiční místní kroj

FOTO: Miroslav Navara

Historie by vydala na knihu, namátkou zmiňme např. fakt, že se tu scházelo bratrstvo připravující sjednocení země či že král Carol I. ocenil zásluhy rodiny Mirceů o urbanistický rozvoj města tehdy nejvýznamnějšími řády Hvězda Rumunska a Koruna Rumunska. Pokračovatel rodu, Radu Mircea, absolvent univerzity v belgických Antverpách, je dnes stále vlastníkem podniku a pečuje o udržování tradic.

Místo, kde v minulosti padla i významná rozhodnutí, kde při zlatavém moku se scházely i mnohé významné osobnosti rumunských dějin, dnes hostům nabízí nejen vynikající pivo, ale i skvělou gastronomii, a hlavně atmosféru starých časů, genius loci prošlých
staletí.

Rady na cestu
Rumunsko je pro starší generaci našich spoluobčanů známou zemí, ale mladí o ní nevědí téměř nic. Turismus v moderním pojetí se teprve rozbíhá, na černomořském pobřeží značně zaostává např. za Bulharskem. Z ČR míří do Rumunska převážně individuální turisté, jejich cílem jsou zejména hory.
Rumunsko je zemí EU, tudíž ke vstupu a turistickému pobytu není třeba vyřizovat žádné formality. Měnovou jednotkou je lei, od měny v roce 2005 nový lei (RON). Poměr k euru je 1 euro – 2,20 RON.
Letecky – vhodný je např. maďarský MALÉV, který do Bukurešti léta často, s mezipřistáním v Budapešti. Automobilem vede trasa buď přes Bratislavu a Budapešť, nebo Vídeň a Budapešť, je to však „štrapáce“ – vhodná, pokud máme zájem užít si zajímavostí také cestou, i s nějakým noclehem. Podle trasy, kterou zvolíme, do Bukurešti to bude kolem 1300 km.
Klima je kontinentální, průměrná teplota v létě 22–24 °C, maxima však v létě vyšplhají až na 38 °C.
V Rumunsku sice platí evropská karta zdravotního pojištění, ale pouze ve veřejných zdravotnických zařízeních. Je na každý pád vhodné uzavřít komerční cestovní pojištění.
Užitečné stránky: www.mzv.cz; www.romaniatourism.com; www.turistinfo.ro; www.welcometoromania.ro; www.cormoran.ro; www.turism.gov.ro; www.romanianriviera.ro; www.muzeusigishisoara.com.