Od toho také pochází slovní základ názvu města. Jeho historie se začala psát za vlády Přemysla Otakara II., v historických análech pozdějších pánů nalezneme například Jana Lucemburského či kněžnu Kateřinu Zaháňskou.

Na Karlově náměstí můžete obdivovat podkovu, o které se tvrdí, že ji ztratil kůň Fridricha Falckého. Ten tudy prchal po prohrané bitvě na Bílé hoře z Čech. Dnešní cyklisté najdou v moderním městě také Rubenu, která „obouvá“ naše kola.

V Babiččině údolí můžete obdivovat Staré bělidlo

V Babiččině údolí můžete obdivovat Staré bělidlo

FOTO: Miloslav Vítek, Právo

Než však opustíte hranice města, neměli byste si nechat ujít zámek, který získal svou renesančního podobu v letech 1566 až 1614. Zámeckými pány tu byl rod Smiřických. Jakmile se dosti vynadíváte, vydejte se po silnici směr Studnice. Asi po dvou kilometrech dojedete na křižovatku tvaru Y, kde se dáte doleva.

Výlet za oživením Babičky

V samotné Studnici odbočte na první křižovatce doprava a u kostela téměř do protisměru na Zlíč. Za Zblovem cesta křižuje hlavní silnici a stoupáním vás zavede až do Ratibořic, kde žila Barunka. Za prohlídku stojí samozřejmě areál zámku, kde si můžete oživit povinnou školní četbu Babičky od Boženy Němcové.

Postaven byl roku 1708 jako jednopatrový barokní zámeček s kaplí. Ocitnete se na stejných chodbách, po nichž chodila laskavá paní kněžna Kateřina Bedřiška Vilemína Benigna Zaháňská. V blízkém okolí se podél řeky Úpy rozkládá na rozloze 780 ha Babiččino údolí s naučnou stezkou a sedmi literárními a přírodopisnými zastaveními.

Po sedmikilometrovém okruhu se ale musíte projít pěšky, to pokud chcete ocenit Staré bělidlo, mlýn či Viktorčin splav… Cyklistům je určena cyklotrasa nazvaná Okruh Boženy Němcové. Další vaše cesta směřuje do Světlé a přes Hořičky a Křižanov až do Libňatova.

Babiččino údolí

Babiččino údolí

FOTO: Miloslav Vítek, Právo

Tam odbočíte ze silnice zase doprava a po pěti kilometrech dorazíte do Úpice, kdysi slavném brodu na obchodní stezce přes řeku Úpu. V tomto městě působil například Jan Smetana, bratranec Bedřicha Smetany, a jeho sestra.

Za manžela si vzala hostinského Karla Blahouše, v jehož hostinci vznikla první veřejná čítárna. Hojně ji navštěvoval doktor Antonín Čapek, otec Heleny, Josefa a Karla, kteří v Úpici prožili své dětství.

Město spisovatelů

Z Úpice se vydáme po silnici I. třídy směrem na Červený Kostelec, projedeme okolo benzínového čerpadla a u kostela odbočíme na Batňovice. Dále se musíme dostat do Malých Svatoňovic a Strážkovic.

Tento desetikilometrový úsek vede většinou lesem. V obci Stárkov odbočíme doprava na Velký Dřevíč a pak už směřujeme do Hronova, známého města literátů i každoroční přehlídky amatérských divadelníků.

Zámek Ratibořice

Zámek Ratibořice láká na příjemný odpočinek.

FOTO: Profimedia

Nejznámějším hronovským rodákem byl Alois Jirásek (1851 až 1930), autor historických románů z doby husitské, pobělohorské a národního obrození. S Hronovem byli dále spjatí Josef Čapek, jeho sestra Helena nebo autor psychologických románů Egon Hostovský.

Na cestě zpět do Náchoda už nás čeká jen osm posledních kilometrů, z toho necelý kilometr po silnici se značným provozem. Odbočíme na Studénky a na další křižovatce doleva na Pavlišov. Trasa nás zavede do lesa a přes vesnici Babí dojedeme zpět do Náchoda.