Hned na náměstí návštěvníkům padnou do oka přinejmenším dvě stavby – raně barokní kostel Nejsvětější Trojice s loretánskou kaplí a pseudorenesanční radnice postavená na počátku minulého století. Zejména druhá ze dvou jmenovaných budov vyhlíží velice atraktivně.

Další naše cesta sice vede do míst, které opanoval zámek, nicméně k místní památce číslo jedna ještě naše kroky nevedou. Přímo před zámkem zve k zastavení Panská zahrada a v jejím těsném sousedství takzvaný Starý zámek. Ten sice není veřejnosti přístupný, nicméně i pohled na jeho udržované exteriéry se zářící fasádou má rozhodně něco do sebe.

Právě v těchto místech stál na přelomu 12. a 13. století hospodářský dvorec s tvrzí – vznik zmíněného sídla stál na počátku výraznějšího rozvoje Hořovic. Na témže místě vysoko nad Červeným potokem někdy ve 13. století vyrostl hrad. Právě zde se roku 1390 narodila vnučka Karla IV. – Eliška Zhořelecká.

Hořovice Sluneční brána

Sluneční brána

FOTO: Miroslav Šára, Právo

Dokonce se tvrdí, že o 30 let později tu spatřil světlo světa i pozdější český král Jiří z Poděbrad, ale to není vysloveně vědecky doloženo (ostatně jako o rodišti Jiřího z Poděbrad se hovoří ještě o dalších zhruba pěti místech).

Pokud nyní objekt nazýváme Starým zámkem, je to proto, že původně gotický hrad počátkem 16. století prošel renesanční úpravou a metamorfoval do zámecké podoby.

Na dohled obou zámků stojí za zastávku původně gotický, v polovině 18. století rokokově přestavěný kostel sv. Jiljí. V těchto místech už jsme jen pár kroků pod vrcholem Dražovky (375 m) – a také poblíž dalšího kopce (Šibeničního), odkud jsou pěkné pohledy nejen na město, ale i na brdské vrchy (na Plešivec).

Video

Hořovice                                      Autor: Miroslav Šára, Právo

Čas uzrál do chvíle, kdy je záhodno vkročit na území Nového zámku. Jeho vznik koncem 17. století mají na svědomí pánové z Vrbna, kterým Starý zámek připadal už opravdu jako starý a málo reprezentativní. Dnešní podoba Nového zámku je výsledkem řady pozdějších úprav.

V 19. století zámek změnil majitele – Vrbnové jej prodali hesenskému kurfiřtovi Fridrichu Wilhelmovi, knížeti Hanavskému. S tímto pánem je možné se dodnes v Hořovicích setkat. V interiérech ho připomíná busta, v parku, kam se vydáme nejdřív, socha. Soch cestou potkáme víc, vesměs se jedná o barokní plastiky z dílny M. B. Brauna. A na nejvzdálenějším místě spatříme tzv. Sluneční bránu.

Video

Hořovice zámecký park                             Autor: Miroslav Šára, Právo

Společně s dalšími návštěvníky si pochopitelně nenecháme ujít zámecké interiéry. Jedním ze zážitků je tu rozhodně zámecký vestibul s barokní nástropní freskou. Ale neméně pozoruhodné jsou hlavní sál, knihovna, hudební salónek věnovaný houslistovi Josefu Slavíkovi, jídelna a transportu jídel určený výtah, či letos v červnu otevřený okruh seznamující s životem posledních majitelů zámku.

Zámek pamatuje rovněž na nejmladší návštěvníky, jimž je tu určen okruh věnovaný hrám a hračkám malých aristokratů (je tu k vidění funkční model železnice). K nabídce patří i stálé výstavy (hracích strojků a umělecké litiny), ale také například zámecká noktura.

To nejbližší je na programu v sobotu 18. července od 21 hodin, obsahovat bude árie z oper Tommasa Traetty, Christopha Willibalda Glucka, Josefa Myslivečka a Giuseppe Sartiho.

Do konce září tu mají otevřeno denně mimo pondělí od 9 do 16 hodin, v říjnu jsou ve stejných časech připraveni vítat turistické návštěvníky o sobotách a nedělích.

Video

Hořovice zámecké interiéry              Autor: Miroslav Šára, Právo

 

PŘÍŠTĚ se vydáme na území CHKO Slavkovský les. Mj. vystoupáme k hradní zřícenině Andělská Hora a projdeme se městem (a hradními interiéry) v Lokti.