Hned při příjezdu do Mníšku pod Brdy musí zájemce o doby minulé spolknout pohled na nevlídnou architekturu oprýskaných budov na Pražské ulici, po několika metrech už ale šplhá na první kopeček a na nehostinný vjezd rychle zapomene. Na náměstí F. X. Svobody končí autobusy ze smíchovského nádraží (č. 314, 317, 318, 320, 321, 448, 449 a 488). Kdo dává přednost vlaku, musí počítat asi s dvoukilometrovou procházkou na nádraží.

Na náměstí je také možné nechat na parkovišti auto. Spisovatel Svoboda, podle něhož se prudce svažující plácek jmenuje, inspiroval mimo jiné svým rozverným dílkem Kašpárek i filmové tvůrce k natočení snímku Roztomilý člověk, tady má nenápadný pomník stojící nejen ve vzrostlé zeleni, ale také ve stínu farního kostela sv. Václava.

Ale už je před námi další kopec a na jeho vrcholu zámek. Ve středověku na jeho místě nejspíš vznikla tvrz, jež měla chránit kupce při jejich putování za obchodem po Zlaté stezce z Bavor do Prahy. Stavba se chlubí bohatou historií – první písemná zmínka o ní je v zákoníku Karla IV. Majestas Carolina z roku 1348, patřila také významnému rodu Mitroviců nebo pražskému měšťanovi, původně koželuhovi, Serváci Engelu z Engelsflussu.

Poslední majitel, baron Theodorich, svobodný pán Kast z Ebelsbergu, podporoval nacisty, a tak zámek po druhé světové válce připadl státu. Stal se z něho archív a před devíti lety začala jeho kompletní rekonstrukce. 1. července chce pro návštěvníky otevřít i rekonstruovaný anglický park.

Piknik v zahradě, pizza u Saturnina

„Bude to takové neoficiální zahájení, slavnostní chystáme až pátého a šestého července, kdy se u nás odehrají šermířské rozvernosti,“ řekla správkyně mníšeckého zámku Jana Digrinová, která slibuje, že si každý ve zdejší zahradě může po jejím otevření udělat vlastní piknik. Zatím tady probíhají poslední úpravy. Sympatická kastelánka má ale mnohem ambicióznější plány.

Dva okruhy, které jsou na zámku vybudovány, zavedou návštěvníky do 20. let minulého století, tedy do doby, kdy se tady naposledy vše výrazně přestavovalo. Pohled do soukromých prostor Kastů nabízí i předměty běžně používané; křtící zavinovačku, dobové hračky, dokonce i záchod s masivním dřevěným prkénkem. Elegantní šaty a boty by nedělaly ani dnes své majitelce ostudu.

Zámek v Mníšku prochází už od roku 2000 rozsáhlou rekonstrukcí. Ložnice posledního majitele zámku zůstala v původním stavu.

Zámek v Mníšku prochází už od roku 2000 rozsáhlou rekonstrukcí. Ložnice posledního majitele zámku zůstala v původním stavu.

FOTO: Miroslav Sova

„Některé věci děti už ani neznají. V Krkonošských pohádkách má každý fajfku, sáhnout si na ni ale není kde. My to nabízíme a 27. a 28. června jsou pro nejmenší návštěvníky připraveny speciální prohlídky včetně výtvarné dílny,“ upřesnila Digrinová s tím, že úspěch má u dětí i postavička čerta s věžičkou v ruce, která stojí v jednom z pokojů.

Podle pověsti se totiž při stavbě zámku se čtyřmi křídly spojil majitel se samotným ďáblem. Nemusel sice nakonec dát svůj život jako vyrovnání dluhu mocnostem pekelným, ale poslední, čtvrtá věž zůstala v rukou čerta. Stavba má tak jen tři věže.

Jak ale sympatická kastelánka zdůrazňuje, pro ně je rozhodující doba první republiky. I restaurace na nádvoří odkazuje svým názvem na skvělý román Saturnin, kde Zdeněk Jirotka vylíčil „nesnadný“ život mladého muže, z něhož se jeho sluha snaží udělat tu hrdinu, tu bohéma. U Saturnina ale nabízejí především pizzu a bifteky.

„Vím, má to ještě své mouchy, ale my se k té správné atmosféře dopracujeme,“ říká Jana Digrinová, když namítám, že by v pizzerii mohly být alespoň pověstné koblihy. Ty si naštěstí může výletník koupit třeba v Jerolímkově pekařství a cukrářství na náměstí F. X. Svobody. Domácí chléb se škvarky za pětadvacet korun mívají ještě teplý.

Víno poteče proudem

Gastronomickou výpravu bude možné příští sobotu 20. června ukončit na Mníšeckém festivalu vína. Jeho čtvrtý ročník proběhne před hostincem Káji Maříka, jehož autorka v Mníšku žila. Původně tu byl pivovar a vlastnili ho Mitrovicové, kteří v něm vařili speciální černé pivo.

Na přelomu 19. a 20. století, kdy přešel do rukou Carla Schirndingera a jeho potomků, byl průměrný roční výstav 3000 hektolitrů. V roce 1927 byla výroba piva ukončena a na konci 20. století měl být objekt zbourán. Naštěstí se do jeho opravy pustil moderátor Jan Rosák, který je také jmenován prezidentem festivalu vína.

Návštěvníci budou moci ochutnat produkty asi třiceti vystavovatelů. „V restauraci připravují pro tuto příležitost speciální pečivo, rozpíčky Káji Maříka, bude se rovněž opékat selátko,“ říká ředitel akce Josef Vítek s tím, že mu jde především o představení našich českých a moravských vín, proto jsou tady ve většině.

Nechybí ale ani obchodníci, kteří dovážejí vína z Francie, Itálie, Německa a z dalších zemí. Výběr těch nejlepších proběhl už na začátku června v pražské vinotéce Wineshome. „Známe tak vítěze, výsledky však budou zveřejněny až na festivalu příští sobotu,“ zdůrazňuje Vítek.