Procházka začíná v Berouně na nádraží, kam je z Prahy nejlepší dorazit vlakem. Ten odjíždí z Hlavního nádraží nebo z PrahySmíchova a do některých spojů lze nastoupit i s jízdním kolem.

Hned u nádraží je turistické značení, které nás povede po modré značce směrem na Tetín, jednu z historicky nejstarších vesnic v Čechách. První kilometr vede polní cestou a procházka tady nevypadá zatím příliš zajímavě, ale vše se po několika stech metrech, kdy dojdeme do lesa, úplně změní.

Jen musíme vydržet ještě krátký úsek 600 metrů do Tetína, který překonáme po silnici. Tady máme pejsky určitě na vodítku, mysleme na bezpečnost jejich i projíždějících automobilistů.

Sídlo kněžny Ludmily

Přímo v Tetíně stál počátkem 10. století dřevěný dvorec, kde kdysi sídlila kněžna Ludmila. Stále živou připomínkou dávných dob jsou dva románské kostely ze třináctého století, proto se tu na chviličku zastavíme, abychom si tyto unikátní památky prohlédli.

Pobyt v lese si užijete vy i vaši čtyřnozí miláčkové.

Pobyt v lese si užijete vy i vaši čtyřnozí miláčkové.

FOTO: Archiv 21nejprochazek.cz

A abychom viděli opravdu všechno, co okolí nabízí, můžeme odbočit směrem k pozůstatkům hradiště, které bylo sice z velké části zničeno těžbou vápence, ale zřícenina hlavní věže hradu je zde stále zachována.

Protože se nacházíme nad srázem berounského údolí, vychutnáme si vyhlídku do kraje. Tudy se později výletníci také dostanou nazpět. Po návratu na modrou značku pokračujeme divokým lesem na Kodu, kde se můžeme napít z památné studánky, nad níž je vystavěna kaplička. Pramen má stálou teplotu 10 °C a nikdy nezamrzá, je proto častým cílem turistů.

V Kodské rokli se nacházejí vápencové skály s jeskyněmi a stará trampská osada Údolí děsu, jejíž název je odvozen od velké vody, která se tudy prohnala v roce 1926.

Osada vznikla ještě v době, kdy zde nebyla vyhlášena přírodní rezervace, a pamatuje slávu vrcholné doby trampingu.

Kousek dál bychom mohli odbočit k volně přístupné Kodské jeskyni, v níž se našly předměty ze starší doby kamenné. Celá lokalita je unikátní svým vápencovým podložím, travertinovými jezírky, teplomilnou květenou a nacházenými zkamenělinami. Proto neopouštíme značené trasy ani nenecháme pejsky pobíhat mimo dohled.

Vodopád skáče po schodech

Z Kody pokračujeme už po žluté turistické značce až do Srbska, kde překročíme řeku Berounku. Pejsci se tady mohou osvěžit, zvláště pokud panují letní horka. V Srbsku je více možností občerstvení, kde nás uvítají i se psy, trochu si tady odpočineme před další cestou. A opět se zde nevyhneme silnici, po které jdeme necelý kilometr.

Žlutá trasa nás potom povede úzkým údolím Bubovického potoka, u Kubrychtovy boudy odbočíme doleva na červenou a dojdeme tak k Bubovickým vodopádům, které tvoří kaskádovité vápencové schody.

Nejlépe je sem dojít po vytrvalých deštích nebo jarním tání, protože v potoce nemusí být dost vody na to, aby vodopády normálně proudily. Přesto je tato lokalita velmi zajímavá, proti ostatnímu okolí je zde chladněji a vlhko, kameny jsou porostlé mechem a řasami. Odtud dojdeme přes Boubovou až k Propadlým vodám, propadlinám v zemi vzniklým krasovou činností.

Tady také přetneme naučnou stezku Svatojánský okruh, která by nás asi po kilometru dovedla k Solvayovým lomům, kde je v lomu Paraple umístěn skanzen těžby vápence, založený a vedený společností Barbora.

Pak už je to jen kousek do Svatého Jana pod Skalou, působivé obce sevřené krasovými stěnami údolí, plné zajímavých památek a připomínek bohaté historie. Každoročně se zde koná Svatojánská pouť, která letos vychází na 27.–28. června. Dominantou obce je vápencová Svatojánská skalní stěna, která se tyčí do výše 210 m.

Ve Svatém Janu se naposledy občerstvíme před zpáteční cestou do Berouna, kam vyrazíme do prudkého kopce stále po červené turistické trase, která je shodou okolností nejstarší značenou trasou – má památné číslo 001 a nese název Cesta Vojty Náprstka.

Výlet vyjde skoro na celý den, ujdeme při něm okolo 20 km. Výhodou je přítomnost četných jezírek a potůčků, ve kterých se naši psi mohou osvěžit a napít.

Trasa je středně náročná, s častým stoupáním a klesáním, nevhodná pro kočárek nebo hůře pohyblivé osoby. Tato procházka se umístila mezi prvními jednadvaceti nejkrásnějšími procházkami v soutěži na webové stránce www.21nejprochazek.cz, najdete ji pod číslem 514. Kromě ní je zde již více než 500 tipů na výlety a procházky se psem po celé republice.