Ostrov Zakynthos láká na řecké Las Vegas, proslulou pláž i obří želvy

Zakynthos je třetím největším ostrovem v Jónském moři s rozlohou přes čtyři sta kilometrů čtverečních a je díky bohatým zimním srážkám téměř celý pokryt bohatou středomořskou vegetací. Proto je také nazýván zelený ostrov.

Ke tradičním návštěvníkům ostrova, kteří na Zakynthos jezdí již několik desetiletí, patří Britové, Němci a turisté ze Skandinávie. V poslední době začínají objevovat krásy ostrova i Češi, jichž sem ročně během sezóny přijíždí několik tisíc.

Na Zakynthosu žije necelých čtyřicet tisíc obyvatel, z toho téměř polovina ve stejnojmenném hlavním městě. V turistické sezóně se ale počet obyvatel více než zdvojnásobí.

„Místní letiště přijímá během sezóny kolem sto padesát charterových letů s turisty týdně, další návštěvníci přijíždějí z pevninské části Řecka trajekty,“ pochlubil se Dionisis Komiotis, starosta oblasti Laganas, která patří k nejnavštěvovanějším. Podle něj se každoročně výrazně zvyšuje i počet Čechů, kteří tuto oblast navštíví.

Na celkem 123 kilometrů dlouhém pobřeží se střídají příkré vápencové skály, často strmě spadající do moře, s dlouhými písčitými plážemi a malebnými zákoutími ve skalách. Většina z nich je dostupná jen lodí, stejně jako vodní erozí vzniklé mořské jeskyně.

V západní hornaté části se střídají piniové a cypřišové lesy se souvislými porosty oregána, tymiánu, šalvěje a mateřídoušky. V nížině ve střední části se pak pěstují zejména olivovníky, réva vinná, citrusy, fíkovníky a zelenina. Nachází se tu i oleandry, datlové palmy a eukalypty, a v některých oblastech i banánovníky.

Středisko Laganas na jihu je největším letoviskem na ostrově Zakynthos s jedinečnou atmosférou. Leží podél několikakilometrové pláže s jemným pískem a pozvolným vstupem do moře. V městečku panuje rušný denní a zejména večerní život. Nachází se zde nespočet obchodů a obchůdků, restaurací, taveren, barů, klubů a diskoték, díky nimž si letovisko vysloužilo přezdívku řecké Las Vegas.

Právě na plážích okolo Laganas kladou svá vejce obří želvy, karety obrovské.

Právě na plážích okolo Laganas kladou svá vejce obří želvy, karety obrovské. Naopak středisko Alikanas, na severozápadním pobřeží asi čtrnáct kilometrů od hlavního města, je daleko klidnější. Zdejší pláže jsou stejně jako v oblasti Laganas písčité s pozvolným vstupem do moře.

Mezi turisty oblíbené je i městečko Argassi v těsné blízkosti hlavního města, se kterým jej spojují pravidelné autobusové linky. Nedaleko od města se nacházejí ruiny starého kláštera, odkud je nejkrásnější výhled na poloostrov Peloponés.

Letovisko Agios Sostis je ideální pro příznivce klidné dovolené. V městečku se nachází oproti jiným střediskům menší množství hospůdek, ale pěšky po pláži se lze příjemnou procházkou dostat do nedalekého rušného střediska Laganas. Agios Sostis je vyhlášené i svou tradiční řeckou kuchyní. Například místní restaurace Syrtaki nabízí řecké speciality i s českým jídelním lístkem.

Příjemné středomořské klima ostrova s mírnými deštivými zimami a teplým létem lákalo lidi od nepaměti k založení svých sídel. Historicky prvními obyvateli ostrova byli zřejmě Achájci, které později vystřídali Athéňané, Makedonci a Římané. Ve středověku byl ostrov osídlen i Normany, později Turky a Benátčany. Ti ostrov nazývali podle bohaté vegetace Fiore de Levante – Květina východu.

V architektuře si Zakynthos dodnes zachoval silný benátský ráz, neboť Benátčanům patřil více než tři sta let. V době založení takzvané Sedmiostrovní republiky Velkou Británií na počátku 19. století bylo hlavní město Zakynthos současně i hlavním městem tohoto uskupení. K Řecku byl Zakynthos připojen až v roce 1864.

Řada významných památek byla sice zničena silnými zemětřeseními v letech 1515–1953, ale některé z nich byly obnoveny, případně postaveny zcela nově v původním stylu. To se týká zejména hlavního města, které bylo celé obnoveno včetně původních dominant.

Celá jónská oblast leží v zlomu zemské desky, která se neustále posunuje, což občas vyvolává tektonické záchvěvy. Proto všechny stavby postavené po ničivém zemětřesení v roce 1953 podléhají přísným statickým pravidlům a musí být zpevněny a zajištěny železobetonovými armaturami.

Ať už si k pobytu na Zakynthosu turista kterékoliv letovisko, určitě stojí za to si prohlédnout i další místa. K prohlídce mohou turisté využít nejen nabídky cestovních kanceláří, které organizují autokarové a lodní výlety, ale mohou na zajímavá místa vyrazit i individuálně.

Začneme-li prohlídku ostrova od severu, nemůžeme minout maják na mysu Skinari. Nedaleko od něj leží známé Modré jeskyně se zářivě modrou průzračnou vodu. Tisíciletý olivovník Nedaleko od západního pobřeží leží vesnička Anafonitria se stejnojmenným klášterem, ve kterém pobýval patron ostrova svatý Dionysios.

V nedaleké Exochoře pak roste nejstarší olivovník na ostrově, jehož věk se odhaduje na více než tisíc let. Naopak na nedaleký ostrov Pelouzo se turisté nedostanou. Žije zde totiž několik desítek přísně chráněných tuleňů středomořských. Na jižním cípu ostrova poblíž vesnice Keri pak můžete vidět maják a stožár s největší řeckou vlajkou na světě. Její rozměry jsou vskutku úctyhodné – přes osmnáct metrů na šířku a téměř 37 metrů na délku. Mezi historicky významná místa na ostrově patří i městečko Volimes s benátskou věží a kostelem s freskami ze dvanáctého a 14. století.

Za prohlídku pak určitě stojí i návštěva Byzantského a Solomosova muzea v hlavním městě a prohlídka kostela svatého Dionýsia. Hlavní město však nabízí i procházku malebnými uličkami lemovanými starobylými domy v benátském stylu s množstvím obchodů či posezením pod slunečníkem v některé z místních kaváren. Nad městem se pak nacházejí zbytky starého hradu.

Lákadlem pro turisty jsou mořské želvy – karety obrovské. Místa Kalamaki a Laganas, kde tyto želvy každoročně snášejí do písku vejce, byla prohlášena za národní přírodní rezervace.