Obě „nová města“ se spojila v jedno a hradby, které je oddělovaly od Barcelony, byly posunuty o kus dál. Ve 13. století La Ribera dokonce získává v rámci Barcelony určitou míru autonomie a stává se dobrou adresou. Od mnohem známější Gotické čtvrti ji dnes odděluje třída Vía Laietana.

Nejgotičtější z gotických

„Kde najdeme chrám Panny Marie u Moře?“ Tak zněla v loňském roce častá otázka některých českých turistů k delegátům cestovních kanceláří před výletem do Barcelony. Román Katedrála moře Ildefonsa Falconeseho, mistrovská historická freska o lásce, válce, zradě, moru, čarodějnictví a antisemitismu ve středověké Barceloně (česky 2007) udělal víc než jakákoli propagační akce.

Gotický chrám Panny Marie u Moře vznikl přestavbou z původního románského kostelíka, který už nestačil potřebám rychle se rozvíjející La Ribery.

Nechce se věřit, že tento majestátní chrám byl vybudován za necelých šedesát let. Je čistě gotický, bez jakýchkoli nánosů pozdějších slohů, jak je to běžné u podobných staveb. Stejně obdivuhodný je interiér. Štíhlé sloupy, které oddělují tři lodě, nesou nejen tíži klenby, jež se vypíná vysoko nad vámi, ale navozují i pocit obrovského postranního prostoru. Nádhera a dokonalá harmonie, dalo by se říct zcela jednoduše.

Středověké uličky

Ulice stříbrníků, směnárníků, kloboučníků, výrobců kápí, sklářů, náměstí hrnčířů… Někdejší názvy půvabných středověkých uliček tu zůstaly po řemeslnících, kteří v této „dolní části“ La Ribery provozovali své živnosti. Ani jejich vzhled se příliš nezměnil, stále jsou ještě úzké s mnoha půvabnými zákoutími, a zvednete-li oči vzhůru, zajisté si všimnete, že horní patra mnohých domů přečnívají do ulice, takto se totiž řešil ve středověku nedostatek prostoru.

Bývalé královské loděnice, dnes Námořní muzeum, které je umístěno v gotickém komplexu Drassanes.

Bývalé královské loděnice, dnes Námořní muzeum, které je umístěno v gotickém komplexu Drassanes.

FOTO: Miluše Válková

I v oněch dávnějších dobách byl nejrušnějším místem El Born, za kostelem Panny Marie u Moře. Býval centrem obchodu, konávaly se tu rytířské turnaje, lidové slavnosti, pořádaly se tu trhy. Na hranici tu byli upalováni ti, které inkvizice prohlásila za kacíře. Veřejné popravy se tu ostatně odehrávaly až do počátku 18. století, i když už neměly s náboženstvím nic společného.

Středověké uličky i třída Passeig del Born, dnes pěší zóna, lákají v současnosti svými elegantními butiky, ultraavantgardními, ale i staromódními restauracemi a bary či nejrůznějšími obchůdky.

Přestože tato ulice ústící na Passeig del Born také pamatuje středověk, je kupodivu rovná jako pravítko. V nádherných kamenných palácích s vnitřními dvory tu bydleli nejzámožnější občané Barcelony. Dala by se nazvat ulicí muzeí a galerií. Právě zde sídlí v pěti středověkých domech Picassovo muzeum (č. 15–23) zaměřené na ranou umělcovu tvorbu.

Nejste-li zrovna jeho příznivcem či odradí-li vás fronta před tímto nejnavštěvovanějším barcelonským muzeem, nahlédněte alespoň do jejich dvorů. Možná vás zláká protější Muzeum předkolumbovského umění (č. 12 až 14), které se chlubí jednou z nejlepších sbírek původních civilizací Střední a Jižní Ameriky.

Palác katalánské hudby

V horní části La Ribery (Carrer Sant Francesc de Paula 2), obklopen nijak zvlášť přitažlivými domy, se skrývá Palác katalánské hudby.

Tento architektonický secesní šperk, od roku 1997 památka světového dědictví UNESCO, postavil v letech 1905–1908 Lluís Domenech i Muntaner, který patřil společně s Gaudím a Puigem i Cadafalchem k hvězdné trojce barcelonských secesních architektů. Není pro Katalánce pouhou koncertní síní, ale podobně jako FC Barcelona je symbolem národní svébytnosti.

Vznikl na zakázku pro Orfeó Catala, slavný pěvecký sbor, který měl v repertoáru nejen klasickou hudbu, ale i katalánské lidové písně, jež měly probudit národní cítění.

Budova je postavená z červených cihel, s kupolemi, věžičkami, balkóny a sloupy. Vyniká nesmírnou bohatostí tvarů, dekorativních prvků a barevností mozaikových obrazů i květinových ornamentů, která svědčí o obrovské výtvarné fantazii jejího autora.

Pozoruhodný je ale především interiér, v němž zaujme nejen originální výzdoba jeviště, ale především velké střešní okno z mnohobarevného skla uprostřed sálu. Nebudete-li mít možnost jít na koncert, zúčastněte se prohlídky s průvodcem (8 €), stojí to za to.

Rady a informace na cestu

Jak se tam dostat: Letenku z Prahy do Barcelony pořídíte od 4900 včetně poplatků (Clickair, Smart Wings, Lufthansa), případně můžete využít charterových letů některých cestovních kanceláří. Z pobřeží Costa Brava a z Costa Dorada se do Barcelony dostanete autobusem, z Blanes a letovisek na Costa Maresme vlakem, který má konečnou na Plaça Catalunya.

Okružní autobus: Nejvýhodnějším dopravním prostředkem je autobus č. 100 neboli Barcelona Bus Turístic, který jezdí po celý rok na třech trasách a zastavuje na 44 nejzajímavějších místech Barcelony. S celodenní jízdenkou za 21 eur (děti 4–12 let za 13 eur) nebo dvoudenní za 27 eur (děti za 17 eur), které zakoupíte v informačních centrech či přímo v autobuse a která platí na všechny tři linky, lze nastupovat a vystupovat podle libosti.

Turistické informace: Plánek města, prospekty s informacemi o nejvýznamnějších barcelonských památkách, informace o kulturních a dalších zajímavých akcích, které se ve městě konají, získáte v informačních centrech na letišti, na vlakovém nádraží Sants, na Plaça Catalunya (vestibul v podzemí) a v přízemí radnice na Plaça Sant Jaume.

Barcelona card: V turistických informačních kancelářích lze zakoupit i výhodnou turistickou kartu Barcelona Card (dvoudenní 26 eur, děti 22 eur; třídenní 31,50 eura, děti 27 eur), s níž lze jezdit zdarma městskou hromadnou dopravou a která vás opravňuje k získání zajímavých slev v četných muzeích, restauracích, obchodech atd.