Článek
„Máme stádo tří set deseti koz, vedle klasických bílých a hnědých krátkosrstých chováme i kříženky masného plemene. Ty jsou odolnější, proto jsou už od svatého Jiří venku. Na pětadvaceti hektarech pro ně pěstujeme krmení,“ osvětlil správce farmy Roman Tóth s tím, že splnit podmínky pro ekologické zemědělství, které nezatěžuje okolí, znamená vymýšlet i nejrůznější finty jak přírodu přelstít.
„Velký problém je třeba zaplevelení polí. Můj předchůdce proto vymyslel, že se na ně vysadí lusko-obilná směs, která rychle vzklíčí, a nedá tak plevelům tolik prostoru. Průmyslová hnojiva, která tohle řeší, do ekozemědělství nesmějí,“ dodal správce.
Zvířata nežijí ve stresu
V Petrovicích, které leží ve výšce asi 450 metrů nad mořem jihozápadně od Sedlčan na planině obklopené ze všech stran návrším, se mnohohlavému stádu viditelně dobře daří. Při vstupu do ohrady obehnané drátem starší kozy každého návštěvníka okamžitě vítají a zjišťují, jestli pro ně nemá něco na zub, kůzlata jsou přece jen ostražitější a nedají se tak snadno pohladit.
Když stádo spase vyhrazený pruh trávy, jen se dráty pod elektrickým napětím posunou na louce o kus dál. Vypadá to, že chovat kozy je ta nejjednodušší věc na světě, musejí se jen dojit a ošetřovat jim jednou za tři měsíce paznehty.
„To je velký omyl. Každý veterinář vám řekne, že se stačí na kozu špatně podívat a do rána je po ní. Někdy ani nezjistíte, proč se to stalo,“ tvrdí Tóth. Na farmě loni zpracovali 115 tisíc litrů mléka, z toho pochází pouhá třetina od jejich koz, zbytek musejí dokupovat, aby uspokojili objednávky.
Mezi výrobky s označením St. Pierre z kozího mléka, kterým byl podle báje kojen i Zeus, když ho jeho matka ukrývala před otcem, patří třeba kefír, jogurt, čerstvý sýr nebo tvarohový krém s kousky škrabaného vanilkového lusku. Kdo chce, může si je na farmě koupit.
Recepty až z Francie
Zakladatel farmy inženýr Vladimír Maštalíř si pro recepty na to, jak dělat výborné pochutiny z kozího mléka, jezdil až do Francie. „Bohužel před několika měsíci zemřel, a tak je vše na dědicích. Ti se naštěstí rozhodli, že podnik zachovají,“ podotýká Roman Tóth, který do Zahrádek přišel až z Orlických hor.
Znovu se rozběhl i zdejší penzion. Pokoje s vlastním sociálním zařízením pro maximálně tři osoby jsou hned nad výrobnou sýrů, nechybí ani velká společenská místnost s dobře vybavenou kuchyní. I když snídaně nejsou v ceně, provozovatel plánuje, že by si tady mohli klienti zkusit vyrobit i vlastní sýr.
Do míst, kde vznikají, totiž nemají náhodní návštěvníci kvůli hygienickým normám možnost nahlédnout. K hospodářství patří také 65 hektarů luk, čtyřicet hektarů lesa a deset rybníků, kde se dá nejen koupat, ale po domluvě si také zarybařit.
Čertova hrbatina skrývá i Husovu kazatelnu
V kraji plném rybníků žil příznačně jeden z nejslavnějších českých rybníkářů Jakub Krčín, který byl nejen z Jelčan, ale i ze Sedlčan. Muž, jenž neváhal kvůli rybníku Svět zbourat část Třeboně, získal panství v Sedlčanech od Viléma z Rožmberka za svoje služby v roce 1580. Vybudoval tam pivovar, mlýn a sádky na ryby.
A i když se neví, kdy a kde přesně Jakub Krčín zemřel a kde je pohřben, návštěvníci kostela Nanebevzetí Panny Marie z 12. století v Obděnicích tady najdou jeho náhrobek. Obděnice jsou jednou z vesnic patřících stejně jako Zahrádky k Petrovicím.
Petrovicko je také známé svými bludnými kameny. Území, na kterém leží, se také nazývá Čertova hrbatina. Zvláštní kameny jsou někdy větší než člověk, v místních lesích je jich nepočítaně. Zda je sem položila příroda, nebo lidé kvůli orientaci, není jasné.
Váže se k nim mnoho pověstí a legend. Na jednom z kamenů prý i kázal mistr Jan Hus. Kazatelna je jako součást Přírodního parku Petrovicko chráněná přírodní památka a najdete ji při cestě z Petrovic na Vysoký Chlumec.