Článek
Děti i dospělí si na liberecké Leporelohře budou moci hrát s obřím leporelem a recyklovaným papírem. Bude dovoleno kreslit, muchlat, stříhat, protrhávat, trhat a drhat, stejně jako plést z papírových provázků a vytvářet frotáže.
Výstavu připravili výtvarníci Nikl a Smeykal
Proces nekončící tvorby, při němž se do výstavy zapojují návštěvníci, zkoncipovali pro libereckou knihovnu výtvarníci Petr Nikl a Ondřej Smeykal. Do Leporelohry zapojili další umělce, s jejichž objekty si návštěvníci vyhrají: Milana Caise, Martina Janíčka, Jiřího Konvrzka, Luboše Fidlera.
Všichni autoři mají vztah ke mnoha druhům umění - k hudbě, happeningům či divadlu. Leporelohra, papírová forma interaktivního projektu, je dalším krokem předešlých herních expozic s živou tvůrčí atmosférou.
Ukázalo se, že lidi umění zajímá, ale potřebují klíč, aby vstoupili do vystavené interakce. Ten je povzbudí, aby si začali s vystavenými předměty hrát, aby probudili svůj obrovský tvůrčí potenciál,
„Nesnažíme se zlehčovat umění do polohy nezávazné hry. Právě naopak. Akcentujeme v umění tu nejprimárnější složku – interakci mezi autorem, dílem a návštěvníkem,“ upřesnil Ondřej Smeykal, jenž je známý svými světelnými performancemi, ale i jako originální hudebník a propagátor australského domorodého hudebního nástroje didgeridoo.
Papír jako hlavní médium Leporelohry
„Papír má úlohu záznamového média, je jako plocha pro obraz, jako zvukový nástroj, jako kinetický objekt. Papír ne tak, jak jsme zvyklí papír vnímat,“ vysvětlili autoři. Jejich expozice je záměrně vytvořená pro prostor knihovny, pro umocnění fenoménu knihy, jako objektu propojujícího text s ilustrací.
Proto bude završením Leporelohry knížka, sestavená do spontánního příběhu, vytvořeného ze záznamů návštěvníků. Vznikne tedy kolektivní autorská kniha návštěvníků, soubor jejich vzájemně propojených textů a kreseb.
„Chceme, aby lidem pod rukama vznikaly příběhy. Máme představu, že se skupiny návštěvníků propojí jakoby do jednoho organismu, který spontánně vytvoří něco, co by ojedinělý návštěvník ani výtvarník sám za sebe nikdy nevytvořil, neboť má fantazii už nějak nasměrovanou,“ popsal Ondřej Smeykal vizi, která by měla už brzy dát nejen Libereckým další impulz k návštěvě mimořádně zábavné knihovny.