Přitažlivá je v těchto místech nedaleko zámku v Ratibořicích nejen přírodní scenérie údolí řeky Úpy, ale i řada objektů. Jedním z nich je kupříkladu Panský mlýn z roku 1733. Podle knihy Babička  tu žila rodina mlynáře Ludra, takže se mu říká i Ludrův mlýn.

Kolem sousoší Babička s vnoučaty, díla sochaře Otto Gutfreunda a architekta Pavla Janáka z roku 1922, se již blížíme k dalšímu neopominutelnému stavení. Je jím Staré bělidlo, čili roubená chalupa, již v roce 1797 poblíž Viktorčina splavu postavil mlynář Antonín Ruder. Ke zmíněnému splavu je to odtud opravdu jen pár kroků.

:. Babiččino údolí  Autor: Miroslav Šára, Právo

Vydali jsme se na cestu k Náchodu, ale ještě dříve než vkročíme do města, vystoupáme na nedaleký vrch Dobrošov.

Výhled z Dobrošova na vzdálenější hřbety

Na kopci v nadmořské výšce 624 metrů stojí Jiráskova chata, postavená v letech 1912 až 1914 podle návrhu architekta Dušana Jurkoviče. Slouží mimo jiné i jako rozhledna. A to rozhledna vynikající. Do zorného pole se tu pozorovatelům dostává široké okolí – nejen bližší či vzdálenější horské hřbety (mj. Orlické hory), Náchodsko, Broumovsko, ale například i rozsáhlá vodní plocha nepříliš vzdálené vodní nádrže Rozkoš. A také náš příští cíl.

Dobrošov totiž nezve jen na rozhlednu, ale také k blízké soustavě vojenských opevnění, která tu byla vybudována v letech 1936 až 1938 jako součást pohraničního opevnění. Rozhodně stojí za prohlídku. Přístupná jsou podzemní kasárna, dělostřelecký srub Zelený a velitelský srub Můstek. 

Z vrcholu jedné z pevností se naskýtá další skvělá vyhlídka. V čase naší jarní návštěvy se dalo dohlédnout až na Krkonoše a rozeznat jejich nejvyšší vrcholy, v té době ještě pod sněhem.

:.  Dobrošov Autor: Miroslav Šára, Právo

A teď je na řadě avizovaný Náchod. Město v údolí Metuje (stejně tak i hrad) tu někdy před rokem 1254 založil Hron z Náchoda.

Zmíněný hrad na město již neshlíží v původní podobě, v letech 1566 až 1614 byl přestavěn na renesanční zámek, který v polovině 17. století dále ovlivnily raně barokní úpravy. Právě sem nyní míří naše kroky. Na turisty tu čekají nejen zámecké interiéry, ale i francouzská zahrada z poloviny 18. století a park ze století devatenáctého.

Rozsáhlá vojenská pevnost v Josefově

Další naše cesta vede k Jaroměři – do Josefova. V letech 1780 až 1787 zde vyrostla rozsáhlá vojenská pevnost. O jejích rozměrech vypovídají nejen objekty na povrchu (zabírají téměř 290 hektarů), ale snad ještě víc prostory pod povrchem. Skryty běžnému pohledu jsou zde podzemní chodby o délce 45 kilometrů (část je zpřístupněna).

Za pozornost v Josefově ovšem nestojí jen vojenské objekty, ale např. i empírový kostel Nanebevzetí Panny Marie (sloužíval jako svatostánek posádkový), kašna na náměstí (pochází z počátku 19. století) či socha císaře Josefa II.

:. Náchod a Josefov  Autor: Miroslav Šára, Právo


Dnešní cesta se blíží k závěru – cílovou stanicí bude Nové Město nad Metují. Město na ostrohu ze tří stran obtékané řekou je na naše poměry poměrně mladé (založeno bylo roku 1501), nicméně na architektonické pestrosti a tudíž turistické přitažlivosti se to nijak negativně neprojevilo. Naopak – tento turistický cíl patří k těm, které disponují poměrně rozsáhlou nabídkou.

Věž zámku Máselnice jako skvělá rozhledna

Hlavním magnetem je tu (kromě renesančního historického jádra) zámek, jehož současná podoba pochází z let 1909 až 1913, kdy byl upravován architektem Dušanem Jurkovičem a dalšími výtvarníky. Jurkovičův rukopis je patrný rovněž v zámecké zahradě – v duchu italské renesanční zahrady ji přetvořil v letech 1909 až 1911. Zámek, respektive jeho okrouhlá věž zvaná Máselnice, slouží i jako skvělá rozhledna.

Pět kilometrů od Nového Města je ještě jedna lokalita, již dnes stihneme navštívit. Řeky Metuje a Olešenka tu vyhloubily úzké, hluboké údolí a ačkoliv zejména za příznivého počasí zde krajina vypadá takřka idylicky, místu se říká Peklo.

Toto označení ovšem zahrnuje nejen přírodní rezervaci vyhlášenou před dvanácti lety, ale také osadu a výletní místo. Také zde se setkáváme se jménem Dušana Jurkoviče. Neboť on to byl, kdo v roce 1912 přestavěl bývalý mlýn zvaný Pekelec na výletní restauraci. Takže dobrou chuť a brzy na shledanou.

:. Nové město nad Metují  Autor: Miroslav Šára, Právo


PŘÍŠTĚ se jen nepatrně přesuneme na jihovýchod a projdeme se Rychnovskem. V úvodu se bude jednat o vysloveně zámeckou cestu (zavítáme na Opočno, Doudleby a zámek v Častolovicích), ovšem závěr bude mít horské parametry. Vystoupáme na hřebeny Orlických hor na Šerlich a pak ještě o něco výš na Velkou Deštnou.