První zmínka o obci Kladno je z počátku 14. století. Kolem poloviny 19. století nastal bouřlivý přerod zemědělského městečka na důležitou průmyslovou oblast hutnictví a těžby uhlí. 

U zimního stadiónu se napojíme na cyklotrasu 0018 a lesem se vydáme směrem na Doksy (nejedná se o ty u Máchova jezera). Po necelých dvou kilometrech přijedeme k silnici spojující město s obcí Velká Dobrá. Vydáme se vlevo po ní, přejedeme trať a asi po 150 metrech odbočíme opět do lesa.

Na křižovatce nezapomeneme odbočit doleva a pokračujeme až k silnici, která míří do Doks. Ty projedeme, přejedeme most přes rychlostní silnici R 6 a po dvou kilometrech dojedeme do obce Družec.

K památníku T. G. Masaryka

Zde se napojíme na trasu 201 a přes Žilinu se po devíti kilometrech dostaneme k první významnější zastávce naší cesty – do Lán. Snad každý ví, že zde první československý prezident T. G. Masaryk nechal v roce 1921 zrekonstruovat zámek na letní sídlo prezidenta. Tomuto účelu slouží dodnes.

Navštívit můžeme také památník a hrob našeho prvního prezidenta. Vrátíme se zpátky na trasu 201, která vede po silnici, až dorazíme na Kobylí hlavu. Trasa odbočuje doleva, ale my pokračujeme rovně po trase 0048 do Městečka a odtud do obce Křivoklát. Z Lán je to sem 12 kilometrů.

.: KřivoklátFOTO: Miroslav Šára, Právo

Dějiny obce Křivoklát jsou úzce spojeny s dějinami stejnojmenného hradu. Ten byl založen v 11. století, ale první doložená zpráva je až z roku 1110. Na přelomu 14. a 15. století začala v podhradí vznikat obydlí drobných řemeslníků, pro která se vžilo pojmenování Budy. Téměř o 200 let později byl na rozsáhlém návrší postaven hospodářský dvůr, který se stal základem druhé části obce.

V 18. století se sloučil s malou osadou, která se jmenovala trochu záhadně Čamrdoves. Snad podle dřevěných knoflíků, které vyráběli její obyvatelé. Později byla horní část přejmenována na Amalín, a teprve v roce 1886 spojením Amalínu, Bud a Častonic vznikl jeden správní celek – Křivoklát. V současné době je centrem Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko.

Rané dětství zde prožil i Karel IV.

Samotný hrad byl původně pravděpodobně dřevěný lovecký hrad českých knížat, později přestavěn na kamenný gotický hrad. Jeho dominantou je 42 m vysoká a 12 m široká válcová věž. Rané dětství zde trávil i Karel IV.

Za Habsburků sloužil jako státní vězení. V roce 1643 hrad vyhořel, po opravě ztratil svou výstavnost a byl už jen správním centrem panství. Romantismus 19. století a zejména majitelé hradu Fürstenberkové se zasloužili o jeho záchranu.

Hrad Křivoklát

Hrad Křivoklát
FOTO: Karolina Zarzycká, Novinky

Od 28. března začala hlavní sezóna, pro kterou jsou nově připraveny dva okruhy: Cesta královskou historií a Celým Křivoklátem. Návštěvníci tak mohou zhlédnout dosud uzavřené prostory.

Zpět se můžeme vydat stejnou cestou nebo přes Amalín do Zbečna a Nižboru a podél řeky do Berouna, odkud jezdí vlaky ČD do Prahy nebo Plzně.