Kotviště, jak zní překlad názvu Varadero, na poloostrově bylo podle historických zmínek od roku 1555. Tehdy tam byl i dok, v němž Španělé opravovali své plachetnice, a přístav, kde se nakládala sůl. Ta se na poloostrově těžila v takovém množství, že odsud Španělé zásobovali celou svou zámořskou lodní flotilu a některé tamní kolonie. Trosky solného dolu La Calavera jsou dnes v přírodní rezervaci na severu poloostrova.

Dvacet kilometrů pláže

Dnešní Varadero, to je dvacet kilometrů dlouhá pláž z jemného bílého písku. Ta se řadí v mnoha žebříčcích mezi deset nejhezčích na světě.

Do roku 1990 se na Varaderu moc nestavělo, spíše se udržovalo to, co už tam stálo. Pak se ale stavidla otevřela a na poloostrově rostl jeden hotelový komplex za druhým, většina z nich za spoluúčasti renomovaných zahraničních společností a investorů. Dnes je jich tam kolem padesáti a nepochybně se objeví další. Varadero tím ztratilo onu poněkud lenivou lázeňskou atmosféru a jeho tep se výrazně zrychlil.

:.Pláž u Varadera patří k desítce nejkrásnějších.FOTO: Jakub Zbořil

Na pláži a v přilehlých ulicích je k mání všechno, co si člověk může v takovém místě přát. Všechny obvyklé vodní sporty a atrakce, potápěčské základny a školy, firmy, provozující mořský rybolov.
Nové hotely jsou většinou čtyř a pětihvězdičkové, rovněž vybavené vším, co se od takových zařízení čeká. I ty, které nejsou přímo u pláže, k ní nemají daleko.

V nejširším místě má poloostrov jen něco málo přes kilometr a veškerá turistická infrastruktura je na jeho severní, atlantické straně. Ta druhá je porostlá mangrovníkem a křovinami.

Kuba v uvozovkách

Pokud během dovolené neopustíte Varadero, pak sotva můžete říci, že jste byli na Kubě. Totéž ostatně platí i o sousední Dominikánské republice. Většina hotelových komplexů je zavedena na systému all inclusive, tj. v ceně dovolené jste si předplatili veškerou stravu a veškeré alkoholické i nealkoholické nápoje v prostorách hotelu v neomezeném množství. Patří do toho samozřejmě i káva a zákusky, zmrzlina, šťáva z čerstvého ovoce. To vše od rána do noci.

Typický plážový bar na Kubě

:.Typický plážový bar na Kubě
FOTO: Profimedia

Jen málokdo se za těchto okolností přinutí, aby se vydal za hranice tohoto pozemského ráje a někde v hospodě přes ulici platil za stejnou večeři a za stejné daiquirí, jaké má zadarmo v hotelu. Na Varaderu jsou restaurace, bary, diskotéky, ale není na nich nic až tolik přitažlivého, aby to hotelové hosty táhlo k jejich návštěvě. Varadero je něco jako Kuba v uvozovkách.

Jak to kdysi začalo?

Na rozdíl od většiny ostatních karibských ostrovů je Kuba zcela výjimečná tím, že se tam turismus objevil už v první polovině minulého století. Do USA je to kousek a na Kubě je krásně, tak si tam zámožnější Američané pořizovali přímořské rezidence, nebo alespoň apartmány.

Irénée Du Pont, chlap s ženským jménem, byl dostatečně zámožný, a tak si nechal v roce 1930 postavit na Varaderu honosnou rezidenci. Už před ním, koncem 19. století, si tam postavili pár rekreačních vil bohatí měšťané z nedalekého Cárdenasu.

Jedním z největších lákadel Kuby jsou její dlouhé bělostné pláže. Některé jsou obležené rekreanty, jiné jsou liduprázdné.

:.Jedním z největších lákadel Kuby jsou její dlouhé bělostné pláže. Některé jsou obležené rekreanty, jiné jsou liduprázdné.
FOTO: Jakub Zbořil , Právo

Du Pont zadal tón a zanedlouho měl na Varaderu rezidenci každý, kdo na Kubě něco znamenal. Včetně někdejšího šéfa státu Batisty a chicagského gangstera Al Capona.

To pokračovalo i po Castrově revoluci. Tehdy nejvíce znamenal lid, a tak uprostřed Varadera vzniklo „náměstí osmi tisíc skříněk“. V jeho centru stála budova, kam návštěvník přišel, převlékl se do plavek, své věci uzamkl do jedné ze skříněk a šel se cachtat do moře.

Pak také hodně znamenali kosmonauti, tak jim nechali postavit zvláštní vilu. Svou vilu tam měly i Československé aerolinie.

Poměry se několikrát změnily, a tak má dneska utrum nejen Du Pont, ale i lid, kosmonauti, o zaměstnancích ČSA nemluvě.

Rady na cestu

Zájezdy na Kubu pořádá alespoň desítka českých cestovek, některé z nich nabízejí přímé charterové lety z Prahy na Varadero, jiné posílají své zákazníky na pravidelných linkách přes některé z evropských letišť.

Doba letu z Prahy je zhruba jedenáct hodin. Když je u nás poledne, na Kubě je teprve šest ráno.

Není třeba se obávat např. malárie nebo jiných podobných chorob. Problémy s horečkou dengue, která se nedávno v Karibiku objevila, se zdají být na Kubě vyřešeny.

Doporučuje se pít balenou vodu, ale zmrzlina nebo led v nápojích jsou v restauracích považovány za bezpečné. V případě nemoci nebo úrazu jsou cizinci zpravidla ošetřováni ve zvláštních zdravotnických zařízeních, jejichž úroveň je zcela srovnatelná s vyspělými zeměmi. Za zdravotnické služby se platí, a proto je důležité uzavřít před cestou pojištění léčebných výloh.

Potřebujete vízum, které vystaví kubánské velvyslanectví v Praze.

Kubánskou měnou je peso. Cizincům jsou při výměně peněz vydávána tzv. volně směnitelná pesa (CUC). Mění se v kursu 1 CUC za 0,80 USD nebo 1,10 EUR.

Pouze za ně mohou cizinci nakupovat i většinu běžných věcí, jako je balená voda, opalovací krémy, doutníky nebo „značkové potraviny“. V hotelích, obchodech pro turisty a v některých turisticky frekventovaných místech lze použít platební karty Visa a EC/MC.

Obecná kriminalita v posledních letech roste. Je dobré se vyhýbat odlehlým a liduprázdným místům v Havaně a to i ve dne.

Nejvhodnější období k návštěvě Kuby je od listopadu do začátku května. Počasí je v této době relativně stabilní, s minimem srážek a bez extrémních teplot. Od konce května teploty rostou, v červenci se přidávají deště a od srpna do první poloviny října mohou ostrov postihnout i hurikány.