Krajinou kolem Včelního Hrádku právě sestupujeme do údolí opanovaného osadou Žampach. Neopomeneme se zde ještě jednou podívat na Sázavu, tentokrát v zimním hávu a téměř kompletně pod ledem. Nicméně hlavním cílem je momentálně rokle Kocour.

Hluboký kaňon je přitažlivý už sám o sobě, to hlavní se ovšem klene nad ním. Jen pár kroků nad Žampachem rokli překonává nejvyšší kamenný železniční viadukt ve střední Evropě. Vysoký je 42 metrů, tzn. že jen o jediný metr ve výšce zaostává za pražským Nuselským mostem. Na délku měří viadukt 109 metrů. Stavba vedená do oblouku je služebně činná, což nám již po pár minutách pozorování dokázal vlak přijíždějící ve směru od Kamenného Přívozu.

Jen pár stovek metrů nad viaduktem jsou k vidění pozůstatky po těžební činnosti. Na mysli mám např. Štolu Antonín Paduánský (užívala se již ve 14. století, její rekonstrukce se uskutečnila v letech 2005–2007) či nedalekou Štolu sv. Josefa.

:. Žampach a rokle KocourAutor: Miroslav Šára

Změníme teď místo i roční období. Jelikož od Sázavy to v těchto místech není zase až tak daleko k Vltavě, zamíříme k naší národní řece. Jedno z pěkných míst se nachází na svého druhu poloostrově nad obcí Hrazany.

Z místa známého keltským oppidem o rozloze asi 30 hektarů (založeno bylo kolem roku 120 před naším letopočtem) míříme po žluté turistické značce přímo na sever. První zastávkou je nám Vyhlídka opata Zavorala. Jménem opata pražského Strahovského kláštera (dr. Metod Jan Zavoral žil v letech 1862–1942) je pojmenováno skvělé vyhlídkové místo nad řekou.

V září roku 1939 bylo osazeno žulovým křížem – akce uskutečněná na počátku nacistické okupace posílila české národní cítění. V 50. letech byl sice kříž odstraněn, v roce 1968 se ale vrátil na své místo.

Trosky hradu Ostromeč na soutoku Vltavy a potoka Mastník

Necelý kilometr dál na sever se nacházejí trosky hradu Ostromeč. Na ostrohu nad soutokem Vltavy a potoka Mastník, pod klenbou stromů se ale nacházejí skutečně jen skromné zbytky zdiva hradu, o němž se již od roku 1542 píše jako o objektu pustém.

Jelikož v těchto místech vyhlídka do okolí chybí, operativně se přesouváme o deset kilometrů na jihovýchod. Těsně pod vrcholem 504 metry vysokého kopce Drahoušek od roku 2003 stojí rozhledna. Vidět je z ní mj. na Českou Sibiř, Brdy či střední Povltaví.

:.  Vyhlídka opata ZavoralaAutor: Miroslav Šára

 

Asi u nás není příliš turistů, kteří by neměli povědomí o veleznámém zámku v sousedství Benešova. Na samém počátku byl gotickou pevností, na sklonku 19. století se na základě požadavků následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este proměnil na pohodlný zámek. Řeč je o Konopišti.

Po malém nahlédnutí na objekt zvenčí (dovnitř je vstu s odjištěnou spouští fotoaparátů či kamer zakázán) – a taky na medvěda promenujícího před turisty – se vydáme do blízkého okolí. Kolem Konopišťského rybníka spějeme po červené turistické značce do místa zvaného Chvojen.

V místech zaniklé vsi je k vidění kromě hospodářské usedlosti kostel sv. Jakuba a Filipa. Postaven byl v polovině 13. století. Pamětní deska na jeho hřbitovní zdi připomíná poslední místo odpočinku nevolnických povstalců, kteří roku 1775 byli zastřeleni před konopišťským zámkem. Stačí pohlédnout trochu vpravo a pozorovatel v dálce zahlédne známou velkou válcovou věž zámku.

:. Konopiště a ChvojenAutor: Miroslav Šára

 

PŘÍŠTĚ zavítáme na Mladoboleslavsko. Kromě malé procházky metropolí oblasti nás budou zajímat dvě hradní zříceniny a jedna řeka. Zmíněnou řekou bude Jizera a v hlavní hradní roli se ocitnou Dražice nad Jizerou a Zvířetice.