Hlavní obsah

Železnici v Kambodži brázdí bambusový vlak norry

Právo, Lenka Hloušková
PURSAT, KAMBODŽA

Osobní železniční doprava v Kambodži několik let neexistuje. I dříve přitom vlaky s cestujícími vyrážely na trať sporadicky, většinou jednou týdně, šinuly se tempem dvaceti kilometrů v hodině. Prázdné koleje podnikavce lákaly. V osmdesátých letech minulého století tak vznikl norry, bambusový vlak. Součástky na jeho složení posbírali konstruktéři v krajině.

Foto: Lenka Hloušková, Právo

Součástky na složení bambusového vlaku posbírali konstruktéři v krajině.

Článek

Kolečka a osy nabídla opuštěná vojenská vozidla (pozůstatky z občanské války), včetně tanků, na podvozek se položil obdélník z bambusových pásů. Zhýčkaní pasažéři si pro svoje pohodlí mohou ještě připlatit za komfortní nadstandard. Místo tvrdé rohože jim provozovatelé nabídnou sezení na pytlích vycpaných sušenými rostlinami.

Nastupujeme, zazní khmersky u dřevěné boudy v kambodžském městě Pursat. Lidé dosud sedící u prašné cesty posbírají pytle a jeden po druhém usedají na obdélníkový bambusový rošt. Jezdí po kolejích. Místní mu říkají norry, cizinci bambusový vlak.

Norry zprvu poháněla zvířata. Před dvaceti lety je nahradila síla motocyklových motorů. Podnikání zůstalo dodnes nelegální. Nikomu to nevadí. Za patřičný obnos se dá v zemi zařídit téměř vše včetně „pronájmu“ kolejí za mlčenlivého souhlasu úřadů.

Těm vyhovuje navíc i to, že se tak vyřešila hromadná doprava pro nejchudší obyvatele. Každý přece musí někdy vyrazit se zbožím a zvířaty na trh, dovézt domů nábytek, zemědělské nástroje nebo odvézt děti k lékaři.

.: Kolečka a osy na stavbu bambusového vlaku nabídla opuštěná vojenská vozidla z občanské války, na podvozek se položil obdélník z bambusových pásů, motor je z motocyklu. foto: Právo/Lenka Hloušková

Cestující za jízdu platí vším, co mají. Penězi, sáčkem rýže, ovocem, masem či zvířaty. Například za slepici mohou jet několikrát. Kapacita norry je pro cizince překvapující. Na jednu plošinu dvakrát čtyři metry se poskládá až patnáct lidí, naloží až tři tuny rýže, nábytek do ložnice včetně rozmontovaného dvojlůžka z dřevěného masivu.

Podnikavci během let vyřešili také problém časté jednokolejnosti železniční sítě. Mají-li se dva „vlaky“ střetnout, jeden z nich zastaví. Pasažéři s nákladem vystoupí a ten prázdný se rozebere na podvozek a plošinu. Stačí ruce dvou lidí. Části se uloží u trati a druhé vozítko může hbitě pokračovat v jízdě. Pravidlo přednosti určuje nařízení: z kolejnic mizí lehčí.

Norry je především turistickou atrakcí

Norry vyjíždějí nejčastěji z periferií měst a obcí, a to pouze v období sucha. Za hodinu urazí zhruba patnáct kilometrů. Jedou-li napříč džunglí, neobydlenou krajinou, mohou rychlost až zdvojnásobit. V poslední době neslouží pouze Kambodžanům, staly se turistickým hitem především v okolí města Battambang a Pursat.

Dobrodružství s oblibou nabízejí cestovní kanceláře. Díky nízké nehodovosti jsou bambusové vlaky poměrně bezpečné. Navíc, když už se něco stane, jejich nízká rychlost zajistí pohodlné přistání mimo trať.

Za projížďku zaplatí cizinec zhruba dvacetkrát více než místní. Kolik přesně? Asi deset dolarů (200 Kč). Provozovatelé za částku nabízejí pronájem celé plošiny. Pohodlná není vůbec. Po několika minutách je tělo rozlámané podobně jako při jízdě po kambodžských prašných hrbolatých cestách.

.: Cestující za jízdu platí vším, co mají. Penězi, sáčkem rýže, ovocem, masem či zvířaty. Například za slepici se mohou svézt několikrát. foto: Právo/Lenka Hloušková

Domácí a zahraniční pasažéři se nemusejí bát ani případného střetu s těžkou konkurencí – nákladními vlaky. Na trať vyjíždějí minimálně, v pravidelnou dobu a hlavně, dopředu je prozradí hluk. Přidá-li se k tomu pomalost, má norry i s osádkou dost času z kolejí zmizet.

Přes oblibu není budoucnost bambusových vlaků jistá. V zemi se čím dál více mluví o výrazné renesanci klasické železniční dopravy. Smělé plány počítají už s rokem 2015 a napojením Kambodže na sousední Thajsko, Laos a Vietnam. Bambusové vlaky pak mají opustit především tratě spojené přímo s Phnom Penhem, hlavním městem Kambodže.

Kambodžská železnice
síť má 645 kilometrů
většina kolejí byla položená před druhou světovou válkou, poslední pak v roce 1969
před zrušením osobní dopravy jezdil mnohde, mimo jiné v Battambangu, jeden vlak týdně
během občanské války v 80. a 90. letech vyjížděly vlaky těžce vyzbrojené; opancéřovaná lokomotiva měla před sebou dva vagóny, které sloužily k vyhledávání min nastražených Rudými Khmery; přes velká rizika byly běžně plně obsazené civilisty, jízda na prvním byla totiž zdarma, na druhém za poloviční cenu jízdenky
v současnosti se jedná o rozšíření a modernizaci sítě, především kolem Phnom Penhu, v budoucnu by měla síť být součástí jihovýchodní asijské cesty, propojit Singapur s Čínou; plány jdou pomalu také proto, že si na kolejích zbudovaly příbytky tisíce rodin
nejodvážnější turisté si mohou za drobný dolarový úplatek zamluvit jízdu na nákladních vlacích; vzhledem k pomalé rychlosti se dá sedět i na střechách vagónů
netradiční výlet je nejlepší na jihu země, kolem mořského letoviska Sihanoukvill

Reklama

Související články

OBRAZEM: Chrám Angkor Wat v Kambodži

Kambodžský chrám Angkor Wat patří mezi nejúchvatnější stavby světa. Na počátku 12. století jej nechal vystavit král Suryavarmana II. jako královský chrám...

Dobrodruzi projeli s žlutým trabantem Asii

Trojice Čechů v těsné kabině žlutého trabantu se v pátek vrátila do České republiky z cesty, na které na ni čekaly tisíce kilometrů silnic či prašných stezek...

Výběr článků

Načítám