Slavnou Rosettskou deskou, která sehrála klíčovou roli při rozluštění staroegyptských hieroglyfů, či jednou z "kráčejících" soch z Velikonočního ostrova se pyšní Britské muzeum v Londýně, které ve čtvrtek oslaví 250 let od svého otevření.

Muzeum nejvíce proslavily sbírky z Egypta

A i když v minulosti Britské muzeum asi nejvíce proslavily jeho sbírky ze starověkého Egypta a Mezopotámie, dnes láká návštěvníky i na díla současných avantgardních umělců.

Například v rámci výstavy Statuephilia, která trvá od loňského podzimu do 25. ledna, jsou mezi stálými exempláři rozmístěny sochy pěti současných britských umělců. Jednou z nich je i skulptura Siréna z 50 kilogramů čistého zlata, zpodobňující modelku Kate Mossovou ve cvičebním trikotu a jogínské poloze.

Příležitostných tématických výstav, z nichž některé jsou na rozdíl od stálých expozic zpoplatněné, pořádá muzeum zhruba dvacet ročně. Největší návštěvnický úspěch v historii muzea měla v roce 1972 výstava Tutanchamonových pokladů; exponáty z hrobky mladého egyptského faraona, kterou v roce 1922 objevil britský archeolog Howard Carter, si tehdy v Londýně prohlédlo 1,694 miliónu lidí.

Od terakotové armády po Babylon

Přes 850 000 návštěvníků zavítalo od září 2007 do loňského dubna do Britského muzea obdivovat část terakotové armády prvního čínského císaře, kterou Čína poprvé v historii zapůjčila do zahraničí. Nejnovější velkou výstavou je od listopadu do letošního března expozice Babylon - mýtus a skutečnost, na niž jsou k vidění i artefakty zapůjčené ze sbírek berlínského Pergamonského muzea či pařížského Louvru.

Ze stálých expozic z prehistorie Evropy vyniká například poklad z pohřební lodi ze 7. století, nalezené v roce 1939 v Sutton Hoo v anglickém hrabství Suffolk. Chloubou muzea jsou i takzvané Elginovy mramory - plastiky, které kdysi zdobily chrám Parthenón na athénské Akropoli a o jejichž navrácení žádá Řecko britskou vládu marně již od poloviny 19. století.

Na 350 000 předmětů čítá oddělení Afriky, Oceánie a Ameriky, 100 000 artefaktů nabízí sekce starého Řecka a Říma a milión kusů obsahuje sbírka mincí a medailí, která mapuje vývoj peněz od nejstarších mincí ze 7. století před Kristem až po euro. Součástí sbírky 50 000 kreseb a dvou miliónů grafik jsou vedle děl Albrechta Dürera, Michelangela, Raphaela, Rembrandta či Franciska Goyi i práce českého rytce Václava Hollara.

Základ sbírek pochází od sira Hanse Sloanyho

Základem dnešního rozsáhlého sbírkového fondu Britského muzea se stalo v roce 1753 zhruba 80 000 předmětů sbírky, kterou lékař a sběratel sir Hans Sloane odkázal národu. Za sbírkou, ceněnou tehdy nejméně na sto tisíc liber, požadoval v závěti dvacet tisíc liber pro jeho dvě dcery. Potřebné finance byly získány ve veřejné loterii a parlament schválil zákon o Britském muzeu, který král Jiří II. podepsal 7. června 1753.

Současná budova muzea byla dostavěna v roce 1850 (později rozšiřována) a sedm let nato byla na nádvoří muzea postavena monumentální Kruhová čítárna, kde studovaly mnohé slavné osobnosti, včetně Mahátmy Gándhího či Tomáše Garrigue Masaryka. Koncem 19. století opustily muzeum přírodovědné sbírky, které se přestěhovaly do nového samostatného muzea v South Kensingtonu.

V roce 1973 se muzejní knihovna stala součástí nové organizace Britská knihovna a v roce 1997 se přestěhovala do její nové budovy. Jelikož knihovna zabírala značnou část muzea, provedlo muzeum po roce 1997 rozsáhlou rekonstrukci centrální části.

Dvorana kolem Kruhové čítárny byla podle návrhu architekta Normana Fostera zastřešena skleněnou krytinou, čímž vznikl jedinečný prostor pro výstavy. V roce 2000 byla Kruhová čítárna poprvé zpřístupněna veřejnosti (dříve do ní měli přístup jen akademici či majitelé zvláštních propustek).