Asi nejznámějším filmem, který se ve stěnách lomu točil, byl legendární Limonádový Joe z roku 1964. Tato parodie se zde sice natáčela ještě v době, kdy na jeho dně nebylo hluboké jezero, ale znalci bezpečně poznají např. hlavní přístupovou cestu do lomu, po které se kolem rozcestníku Fata morgana walley ve filmu projíždí nesmrtelný Limonádník a hlasem božského Káji Gotta zpívá: „Sou fár, tú jů áj mé…“

Dalším filmem, ve kterém romantické scenérie lomu zaskočily za exotická místa, vzdálená od Československa tisíce kilometrů, byl režimní snímek o únosu skupiny českých expertů v africké Angole z 80. let, ve kterém se lom Velká Amerika také několikrát mihl.

Smutné osudy politických vězňů připomíná pomník na okraji lomu.:. Smutné osudy politických vězňů připomíná pomník na okraji lomu.foto: Právo/Petr Blahuš

Velká Amerika byla ale v každém případě, přinejmenším do roku 1989, hlavně doménou svobodných lidí. Fungovala totiž nejen jako neoficiální nudistická pláž. A to zejména v době, kdy hladina zdejšího fantasticky čistého jezera byla ještě asi o metr a půl vyšší, takže se nedalo dostat přes spojovací mys suchou nohou. Toho při četných zátazích komunistické Veřejné bezpečnosti výletníci a naháči často s úspěchem využili. Je zajímavé, že ještě nedávno bylo jezero na dně lomu využíváno k výcviku policejních potápěčů.

Jak Právu prozradil jeden z nich, bývalý námořník, mnohokrát zde asi v desetimetrové hloubce narazil na početné kolonie raků. S ubýváním vody ale v posledních letech ubylo i raků…

Ráj trampů

Velká Amerika ale také byla – a to zejména – místem, které si oblíbili trampové. Ti zde nejen pořádali své výroční a vzpomínkové ohně, ale také jako neúnavní skřítkové prolézali opuštěné podzemní štoly a mnohdy riskovali své životy, když lezli i tam, kde šlo vyloženě o život. „Na konci jedné štoly byla zrezavělá vrata, na kterých bylo napsáno: Za těmito dveřmi číhá smrt. To nás samozřejmě nemohlo zastavit,“ vzpomíná bývalý tramp Robert zvaný Sedmikráska.

„Teprve o mnoho let později, už po vojně, jsem se dozvěděl, že v těchto místech je obzvlášť silná koncentrace nebezpečného důlního plynu,“ dodává s pokrčením ramen tramp.

A Velká Amerika si také v průběhu desetiletí vyžádala četné lidské životy, o čemž svědčí mnohé pamětní nápisy, složené z kamenů na dně lomu. Většinou se ale jednalo o opilce, kteří se nejdříve upravili v hospodě v blízké vesnici a pak si chtěli zkrátit cestu k lomu rovnou cestou přes pole.

Bohužel zabezpečení lomu nebylo nikdy příliš na úrovni a zvláště z bočních stěn lom padal až do 50 metrové hlubiny zcela kolmo bez jakéhokoliv předchozího varování.

…a prokletí muklů

Ne každý ale vzpomíná na svá setkání s Velkou Amerikou s radostí. Například pro tisíce politických vězňů, bývalých vojáků ze Západu i Východu, inteligence, sedláků nebo i obyčejných lidí, kteří se třeba ani proti vládnoucí rudé tyranii ničím neprovinili, se Velká Amerika a okolní lomy staly doslova noční můrou.

Na památku všech těch, kteří zde v nelidských podmínkách dřeli a také umírali, byl před několika lety na hrázi mezi lomem Velká Amerika a sousedním lomem Mexiko postaven pomník ve tvaru zvláštního kříže.

Lom Amerika:. Lom Amerikafoto: NOVINKY/Luděk Fiala

„Velké Americe se v padesátých letech v okolí zcela oprávněně říkalo Trestanecký lom a zdaleka tady nedřeli při těžbě vápence jenom obyčejní lotrové a kriminálníci,“ upozorňuje badatel Jan Střelka. Připomíná také, že lom vznikl už někdy kolem roku 1900, kdy byla do jeho blízkosti protažena železniční vlečka z tzv. kladensko-nučické dráhy.

Ta se mimochodem pro odvoz vytěženého vápence používá dodnes. Postupem doby došlo k rozšíření těžby i do nedalekých Kozolup a vzniklo také několik lomů v nedalekých lesích na západ odtud.

Většina z nich se postupem času navzájem propojila chodbami, některé lomy se však spojit nepodařilo, a to kvůli silnému narušení vrstev vápence příčnými zlomy, a v nich se proto kopalo do hloubky. Délka zdejších chodeb ještě dnes dosahuje několika kilometrů v patrech pod sebou, a to je většina štol už zasypána.

Těžební období ve Velké Americe skončilo na počátku 60. let, zbytkové zásoby se ze státní evidence dostaly ale až na konci minulého tisíciletí. V současnosti je okolí Velké Ameriky navrženo pro svoji výjimečnost a výskyt četných vzácných rostlin a živočichů, včetně 15 druhů netopýrů skrývajících se přes zimu v jejích štolách, do soustavy Natura 2000.

Nejsnadněji se sem lze dostat autobusem PID číslo 311 ze Zličína. Kdo si chce vychutnat kouzelný pohled na Velkou Ameriku a blízký Karlštejn z ptačí perspektivy, může si na několik kilometrů vzdáleném letišti v Bubovicích zaplatit vyhlídkový let.