Město leží na soutoku dvou řek – Labe a Chrudimky. Domy a uličky v centru jsou dokladem rozsáhlé přestavby realizované na konci 15. a počátku 16. století pány z Pernštejna. Tento šlechtický rod, jeden z tehdy nejbohatších a nejvlivnějších v zemi, si Pardubice zvolil za svou rezidenci.

Z pozdně gotické výstavby se na několika domech dochovaly zbytky malovaných štítů s figurálními výjevy, které pocházejí z let 1507 až 1515. Ještě před polovinou 16. století bylo město přestavěno v duchu rané renesance, domy dostaly novou malířskou výzdobu a štíty s renesančními obloučky, zachovanými dodnes.

Zelená brána

Z této doby pochází také jedna z pardubických dominant, devětapadesát metrů vysoká Zelená brána. Během letní sezóny je přístupná a skýtá krásný výhled nejen na městskou památkovou rezervaci a zámek, ale i na široké okolí včetně hradu Kunětická hora.

V prostorách předbraní je instalována výstavka připomínající historii Zelené brány a některých dalších objektů Městské památkové rezervace.

Kromě archiválií včetně map, plánů města a historických fotografií si zde můžete prohlédnout i sádrové modely Zelené brány a nedalekého kostela sv. Bartoloměje. Ulicemi města turisty provedou i dva naučné okruhy. Kratší z nich, červený, je zaměřen na zaniklé objekty, včetně valchy, židovské synagogy nebo například mlýnů na říčce Chrudimce.

Pardubické sklo:. Pardubické sklofoto: Právo/ Ludmila Žlábková

Druhý, delší a značený modře, si všímá zejména památek připomínajících průmyslový, dopravní a sídelní rozvoj města od druhé poloviny 19. století. Připomenuta je na ní historie městských vodních kanálů, lihovar, cukrovar, pivovar, ale i slavná fabrika vyrábějící mlýnské stroje a technologie Továrna Josefa Prokopa Synové.

Zámek je sídlo kulturních institucí

Z Pernštýnského náměstí, kterému dominuje budova radnice postavená v historizujícím stylu, se skrz takzvaný Přihrádek dostaneme až k areálu zámku. Ten je významný zejména svou podobou, která dokládá přechod šlechtického sídla od hradu k zámku. Mohutné hliněné valy, jimiž je obehnán, se nabízejí k příjemným procházkám nebo poklidnému posezení pod korunami letitých stromů. Společníky nám přitom mohou být pávi, kteří se zde volně pohybují.

V paláci se dochovaly cenné fragmenty pozdně gotické a raně renesanční architektury včetně raně renesančních nástěnných maleb, které zdobí zvláště rytířské sály. Nejen pro tuto výzdobu se sály využívají k pořádání různých kulturních pořadů a společenských akcí. V areálu zámku dnes sídlí tři kulturní instituce.

V části nalezneme pracovníky Národního památkového ústavu a výstavní sály a expozice Východočeské galerie. Vlastní zámeckou budovu zaplňují sbírky Východočeského muzea.

Díky dostatečnému prostoru tu může být šest stálých expozic a řada dalších sezónních výstav. Vystavené kolekce představují široký sběratelský záběr, na své si tu přijdou příznivci historie, památek, přírody i umění.

Výjimečná je například expozice české sklářské tvorby České sklo. První její část přibližuje vývoj sklářské produkce od 15. století až po secesi, druhá zachycuje moderní vývoj uplatnění skla v originální umělecké tvorbě i v návrzích designu – tzv. ateliérové sklářské tvorby.

Dominantou je Kunětická hora

Zhruba šest kilometrů severně od Pardubic se z polabské nížiny vypíná hrad Kunětická hora. Archeologové doložili, že zdejší místo bylo osídleno už v mladší době bronzové, první hradní komplex v současném pojetí tu byl vybudován ale až v druhé polovině století čtrnáctého.

V období husitských válek byl hrad opěrným bodem strany podobojí, později přechází do majetku rodu Pernštejnů. Ti nechali areál přestavět a vybudovali tu mohutný dvouvěžový hrad s důmyslným systémem opevnění. Později však své sídlo přesunuli do Pardubic a Kunětická hora postupně ztrácela na významu.

V dalších staletích hradní komplex ohrožovalo lámání kamene, které bylo zastaveno až na počátku 20. století. Tehdy zároveň započaly i záchranné práce Muzejního spolku v Pardubicích podle projektu architekta Dušana Jurkoviče.

„Turistická sezóna právě skončila, ale my se už připravujeme na tu příští. Každoročně se totiž snažíme přijít s něčím novým. Příští rok by to měla být trochu výjimečná výstava. Chceme se věnovat více okolí hradu, zejména výstavbě nových domů v okolních obcích. Série fotografií má zmapovat přístup dnešního člověka k prostředí, v němž žije,“ řekl kastelán hradu Miloš Jiroušek.

Turistický ruch nahradil hned po uzavření hradu ruch stavební. „Podařilo se nám získat mimořádné finanční prostředky, proto kromě prací na budově restaurace bude kompletně zrekonstruována hospodářská budova na nádvoří, pracuje se na sanaci zbytků opevnění a opravy se dočká i amfiteátr pod hradem,“ vyjmenoval kastelán, který předpokládá, že i v příští sezóně hrad připraví návštěvníkům bohatou nabídku kulturních akcí.

„Věřím, že se znovu vrátí koncerty Filharmonie Hradec Králové. Již tradicí se stala plenérová představení Východočeského divadla v Pardubicích, vrátí se i hudební festival České hrady,“ dodal Jiroušek.

Rady na cestu
Východočeské muzeum
Otevřeno: denně mimo pondělí 10–18 hodin, Vstupné: jednotlivé sály 10 Kč (zlevněné 5 Kč), stálé expozice 15 Kč (7 Kč), celý zámek 60 Kč (30 Kč)
Hrad Kunětická Hora
Otevřeno: duben víkendy 10–16 hodin,
květen–srpen denně mimo pondělí 9.30–17.30 hodin
Vstupné: palác s věží 50 Kč (zlevněné 40 Kč), hradní kaple 40 Kč