Instalace, která nese název Jaro přichází, je umístěna v bílé místnosti muzea, které se specializuje na současné umění. Ze stropu visí desítky různě dlouhých lanek, na jejichž konci jsou uvázány prezervativy. Do nich Fabre, který je znám i jako autor divadelních her nebo jako choreograf, umístil obyčejné brambory a cibule - jeden, dva i více kusů do každého.

"Je to žijící kus umění. Neustále se mění," okomentoval dílo jeden z představitelů muzea Piet Van Hecke. Brambory a cibule totiž nejsou nijak ošetřeny proti tomu, aby z nich nevyrážely výhonky, či tomu, aby se na nich v podobě hniloby či plísní nezačal projevovat zub času.


.: Někteří návštěvníci nemohou dílo Jana Fabreho rozdýchat. Foto: www.muhka.be

"Jde o metamorfózu - proměnu, ostatně tak jako všechna jeho díla," podotkl Van Hecke. Jaro je zde jako symbol změny, něčeho nového, kdy vše začíná rašit, měnit se.

Návštěvníci si už stěžovali na úřadech

S tím, jak přesně v tomto duchu vyráží z brambor či cibule výhonky, se v kondomech vytvářejí dírky. Ty se postupně zvětšují, až z nich zelenina vypadne na zem. Během té doby navíc zelenina zahnívá a obalují ji plísně, což se pak může dostat některým lidem doslova pod kůži - nosem.

Ne všem se to však zamlouvá, čehož si všimla i místní média. Vlámskou televizí i některými deníky proběhla zpráva o stížnostech či ne zrovna nadšených reakcích od návštěvníků a pracovníků muzea.

"To víte, když vkročíte do jakéhosi lesa kondomů, tak to některé poněkud zarazí... Pro některé návštěvníky je to až příliš konfrontující," poznamenal Van Hecke. Ví prý i o tom, že si anonymně na dílko, respektive jeho zápach, postěžoval i někdo ze zaměstnanců či strážců muzea. Dodal však, že když se nějaký kondom pod tíhou obsahu nebo kvůli prasklinám utrhne nebo pokud z něj něco vypadne či vyteče, pak to prý muzeum promptně uklidí a zničenou část exponátu nahradí novou.

Správné umění musí být cítit

Kritici a odpůrci díla jsou podle něj ale v jednoznačné menšině, většině návštěvníků i pracovníků muzea se naopak exponáty líbí, nebo jim přinejmenším nevadí. Konec konců to potvrdili i někteří z návštěvníků, kteří do muzea zavítali. "Je to trochu nezvyklé, ale líbí se mi to. Navíc jsme přece v muzeu současného umění a to je na překračování nejrůznějších hranic přece založeno," prohlásila třeba asi padesátiletá moderně či umělecky oblečená dáma, která se představila jako Muriel.


.: Výstava kondomů není prvním zavánějícím počinem umělce. Jan Fabre rád vyrábí také exponáty z masa a slaniny - jako například róbu nebo stan včetně kotletových spacáků pro případné nocležníky. Foto: www.muhka.be

Pro umělce samého není tato "zasmrádající" kontroverze v jeho kariéře jedinou, která kvůli jeho dílům vznikla. V minulosti třeba pokryl pilíře na univerzitě v Gentu šunkou, která po čase také začala zavánět tak, že přišly stížnosti. "Fabre vždycky říká, že umění musí být tak trochu cítit," řekla v tisku šéfka komunikace muzea Kathleen Weytsová.