I když hned na úvod to bude platit jen napůl. Nacházíme se totiž zhruba pět kilometrů jihozápadně od Třince, v místech, kde se v jižním směru krajina stále výrazněji zvedá a vlní, nicméně nejen ta nám zde padne do oka.

Na úpatí Gutského vršku (741 m. n. m.) má sídlo ves zmiňovaná již v roce 1305. Jmenuje se Guty. Trochu stranou od obydlí, zpola kryt stromy, stojí kostel Božího těla – vystavěn byl v roce 1563. V turistických průvodcích se o něm píše jako o nejvýznamnějším dokladu církevní lidové architektury v oblasti.

Což je fakt stejně jako zjištění, že se jedná o velice fotogenický objekt. Konstrukci dřevěné stavby tvoří silné trámy (některé mají v průměru až 60 centimetrů).

:. GutyAutor: Miroslav Šára

Cesta pokračuje, právě jsme vjeli do nejvýchodnějšího města České republiky – jsme v Jablunkově. K vidění je tu mj. barokní kostel Božího těla z roku 1671 (v 19. století byl upraven), secesní radnice z roku 1900, zaujme i soubor klasicistních zděných domů.

Další cíl na nás čeká o sedm kilometrů severozápadněji. Zastávku činíme v obci Hrádek ve Slezsku – je tu krásná vyhlídka na kaňon řeky Olše, která Hrádkem protéká. Kaňon je zhruba kilometr dlouhý a až deset metrů hluboký.

Jsme v Beskydech, takže nebude od věci konečně se vydat vzhůru do kopců. Zvlášť když celkem nedaleko se nachází vrch Malý Javorový (947 m. n. m.) vybavený turistickou chatou a skvělým kruhovým výhledem.

To první platí beze zbytku, tomu druhému můžeme jen věřit, neboť podzimní počasí si právě dělá, co se mu zamane – a zamanulo se mu přinést sem déšť a zejména nemalou porci mlhy. A v podobném počínání neustalo, ani když jsme se s nezřízeným optimismem vydali ještě výš, na Velký Javorový (1032 m. n. m.), nejvyšší bod horské skupiny Javorový nad Jablunkovskou brázdou. Nebyli jsme sice sami, kdo to zkusil, ale aktuální klimatické poměry jsme tím nijak neovlivnili.

:. Z Jablunkova na JavorovýAutor: Miroslav Šára

Už při sestupu do nižších nadmořských výšek se začalo ukazovat, že optimistický náhled na věc možná přece jen bude odměněn. Což se plně projevilo, když jsme dorazili do Hukvald – počasí nás odměnilo za vytrvalost a poslalo mraky na jinou štaci.

Hukvaldy jsou známé jako rodiště hudebního skladatele Leoše Janáčka (1854–1928) a také díky rozsáhlé hradní zřícenině. Právě k té se blížíme přes park, kde má od roku 1959 své místo pomník lišky (inspiraci k operním Příběhům lišky Bystroušky načerpal Janáček, jak známo, právě na Hukvaldech).

Hrad na skalnatém vrchu založil v polovině 13. století německý šlechtic ve službách českého krále Přemysla Otakara II. Arnold z Huckeswagenu. Stavba to byla fortelná – neudolal ji žádný útok, podlehla až ohni v roce 1762. Po požáru již hrad nebyl obnoven.

Což ale současným turistům může být jedno, protože dojmy z návštěvy objektu, který po obvodu měří 800 metrů a nabízí mj. návštěvu hradní kaple, purkrabství či cestu až do nejvyšších míst, odkud je vynikající rozhled – jsou tu vždy mimořádné.

:. HukvaldyAutor: Miroslav Šára

A aby toho všeho nebylo málo, navštívíme ještě jednu hradní zříceninu. Nedaleko Nového Jičína se spolu s podhradním městečkem nachází Starý Jičín – právě zde tuto výpravu zakončíme.

Také v těchto místech se o hrad zasloužil rod Huckeswagenů, a to již ve 30. letech 13. století, takže se jedná o jeden z nejstarších moravských hradů. Opanoval Starojický (Starojičínský) kopec (486 m. n. m.), ke kterému jsme se vydali od kostela sv. Václava z roku 1376 (zbarokizován byl na počátku 18. století).

Procházka mezi zdmi rozsáhlé zříceniny, vstup do interiérů věže první hradní brány, daleké výhledy na Nový Jičín i beskydské vrchy – to je v kostce výčet zdejších pozorovatelských možností. Pokud exteriérovou nabídku můžete okusit za tak ideálních povětrnostních podmínek, jak se to (nakonec docela nečekaně) zdařilo nám, výsledkem je další skvělý zážitek.

:. Starý JičínAutor: Miroslav Šára

PŘÍŠTĚ se porozhlédneme po jižních Čechách. Mimo jiné navštívíme zámek Hluboká, projdeme se Táborem a pohlédneme na Lužnici od zámku v Bechyni.