Přesto rozvoj turistického ruchu nešel na úkor tradičního rázu horské krajiny. Dnes tak turisté přijíždějí nikoli do lyžařských areálů, ale stále do malebných horských městeček, kolem nichž vyrostly labyrinty sjezdovek a lanovek. Za atmosféru se ale platí malá daň – nutnost dopravit se k nejbližší lanovce.

Využijte vlaky

Konfigurace terénu nutila dopravní stavitele volit nejrůznější metody – tunely a smělými mosty se to v horských kantonech jen hemží. Ke Švýcarsku patří přesné vlaky a návštěvník by se o tento zážitek neměl nechat ochudit.

Kromě osmi panoramatických tras (známý Glacier Express spojuje proslulá střediska Zermatt a St. Moritz) lze vlaku využít i jako přibližovadla ke sjezdovkám (anebo dokonce na jejich vrchol v oblasti Jungfrau).

Přehled cen jednodenních permanentek na českých horách

Díky mimořádným terénům sjezdovky dosahují někdy nevídaného převýšení – Zermatt (1 620–3 889 m n. m.), Saas-Fee (1 800–3 600 m n. m.), Engelberg (979–3 025 m n. m.) či Andermatt (1 433–2 932 m n. m.).

Tuzemskému lyžaři se může zdát, že Švýcarsko a drahota jsou synonyma. S posilováním koruny a relativní stagnací švýcarských cen jde ale spíše iluze – Švýcarsko alespoň nutně nevybočuje z cenové hladiny jiných alpských zemí. Například benzín je dnes ve Švýcarsku na naší domácí úrovni.

Zermatt

Kdyby se volilo nejexkluzivnější středisko Evropy, zřejmě by vyhrál Zermatt. Turismus tu zaklíčil už před 150 lety, a tak není divu, že se Zermatt (tedy spíš Matterhorn) stal ikonou Švýcarska.

Jeho aureola vábí masový počet návštěvníků a zavání kýčem, přesto je Zermatt stále tradiční vesnicí o velikosti města – určitě i díky tomu, že se nejtěžší zbraň turismu, tedy auto, musí zastavit už 5 km před ní.

Dominantou nejen kantonu Wallis je známý Matterhorn, vysoký 4478 m.:. Dominantou nejen kantonu Wallis je známý Matterhorn, vysoký 4478 m. Foto: Schweiz Tourismus

Dvě tepny z visutých a kabinkových lanovek lyžaře přivádějí k srdci areálu kolem skalního špičáku Klein Matterhorn, odkud z výšky téměř 4 000 m rolují po mírných ledovcových magistrálách k Trockener Steg a dále po svižnějších sjezdovkách k Furggu.

Na něj navazuje menší, ale freeridově i sjezdařsky hodnotný areál na Schwarzsee, ležící přímo pod samotným „králem hor“. Naopak z Furi, mezistanice nevysoko nad městem, vede moderní kabinka po zbrusu nové trase na Riffelberg a k úpatí relaxačních sjezdovek z Gornergratu.

Vrchol s nádražím, hotelem a hvězdárnou

Z třítisícového vrcholu s nádražím, hotelem a hvězdárnou se kolem dokola vykresluje to nejvelkolepější panorama. Jedna malá kabina odtud šplhá na Hohtälli, na start liduprázdné červené tratě do Gantu a Riffelalpu, a další na freeridový vrchol Stockhorn.

Nakonec z Gantu je visutou kabinou přístupný jak Hohtälli, tak „vajíčkem“ sousední Blauherd. Z vrcholu je nejlepší výhled na Matterhorn, který se odsud předvádí z nejkýčovitějšího úhlu, známého ze všech švýcarských čokolád.

Za pozornost stojí také samotné město, roztáhlé po strmých svazích okolo řeky Vispy. Mezi typickými alpskými hotely jsou i původní stavby (historické i futuristické – hotel Omnia). V sousedství kostela a hřbitova najdete tu muzeum alpinismu, nákupní a gastronomické možnosti plně odpovídají smetánkové klientele. Večerní život s bary se zavíračkou až nad ránem tepe v „downtownu“.

Zermatt

1 524–3 889 m n. m.

celkem sjezdovek: 313 km

skipas: 1 den dospělí / děti – 80 / 40 CHF

www.zermatt.ch
Autor je redaktorem časopisu Snow.