Místo se nalézá poblíž vesnice Bejt Šemeš, tedy v někdejším hraničním pásmu oddělujícím hornaté území obývané Izraelity od pobřežní oblasti Filištýnů. Z pahorku, na němž byl střep nalezen, je vidět údolí Elah, kde David podle legendy bojoval s filištýnským obrem Goliášem.

3000 let stará keramika

Střep o velikosti 15x15 centimetrů našel jeden z dobrovolníků v červenci poblíž schodiště a kamenné vany vykopaného domu. Nápis na něm je v předkanaánském písmu, jež bylo používáno před vznikem písma hebrejského.

V téže vrstvě jako střep byla nalezena také spálená olivová pecka, jejíž stáří se podařilo určit pomocí uhlíkové metody. Pochází z let mezi 1000 až 975 před naším letopočtem, tedy ze zlatého období Davidovy vlády.

Za nejstarší hebrejské texty byly dosud považovány pergamenové svitky nalezené u Mrtvého moře. Ve srovnání s novým nálezem jsou o 850 let mladší.

Rozluštili už některá slova z textu

Učenci se nyní snaží nalezený fragment textu přečíst a podle všeho jim to potrvá několik měsíců. Prozatím identifikovali slova soudce, otrok a král. Není ale jisté, zda jsou autory textu nutně Izraelité, protože kanaánské písmo v té době používali i ostatní obyvatelé oblasti.

Garfinkel si je ale jist, že je text hebrejský, a dokazuje to identifikací slovesa dělat. Sestává ze tří písmem a podle tohoto archeologa existuje jenom v hebrejštině. "To nás vede k domněnce, že je to hebrejština a že je to nejstarší dosud nalezený hebrejský nápis," řekl.

Někteří jeho kolegové se nechtějí unáhlit. Souhlasí s tím, že je to nejdelší fragment nápisu psaný předkanaánským písmem, ale vyvozovat z toho, že jde o hebrejštinu, je podle nich předčasné.