Článek
Jsme teď takříkajíc na jižní hranici, v části jménem Zbraslav. Poprvé se světu připomněla již v roce 1115 a dlouho s Prahou pouze sousedila – její součástí se stala relativně nedávno, v roce 1974. V tuto chvíli nás ovšem mnohem víc než historický exkurz zajímá hlavní zbraslavská perla, jíž je zámek.
Vstupujeme do rozlehlého parku, který kromě návštěvníků „zalidňují“ rovněž sochařské exponáty (zámek totiž hostí sbírku českého sochařství 19. a 20. století). Z každého místa je dobrý výhled na zámek a sousední kostel sv. Jakuba – od poloviny 17. století v barokním hávu. To už jsme zase u dějepisných dat, bez nichž se, po pravdě řečeno, úplně neobejdeme.
Ve stručnosti si alespoň připomeňme, že na počátku (ve 13. století) tu vyrostl cisterciácký klášter, kterému se po husitských válkách vedlo silně nedobře. Změna přišla až ve století osmnáctém – představovaly ji nové barokní klášterní budovy. Jenže již po necelém půlstoletí byl klášter zrušen a objekt se stal sídlem první rafinérie cukru v Čechách. Na zámek se areál začal měnit ve druhé polovině 19. století.
.: S kamerou na cestách - Praha - Zbraslavský zámekAutor: Miroslav Šára
Už tu padla zmínka o přírodních krásách pražské periférie. A teď si uveďme jeden z přesvědčivých důkazů – Divoká Šárka.
Zdaleka nejen názvem ta lokalita navozuje pocit divočiny. Soutěska oddělující Šestákovu a Kozákovu skálu je natolik hluboká a skaliska nad ní natolik strmá, že při pohledu z horních partií (zvláště ve směrech, kdy „neruší“ civilizace) má člověk pocit, že se ocitl v horách.
Jméno dostala Šárka pravděpodobně od slova šerý. Divoké a úzké údolí skutečně tomuto názvu odpovídá. Vzniklo dlouhodobou činností Šáreckého potoka, který se po statisíce let zahluboval stále více do tvrdých buližníkových skal, píše v Pražském poutníkovi Vladislav Dudák a naprosto potvrzuje náš dojem.
:. S kamerou na cestách - Praha - Divoká ŠárkaAutor: Miroslav Šára
Na řadě je nyní Troja. Myslím, že každého okamžitě napadne, že cílem tu zejména budou Trojský zámek a přes ulici umístěný areál zoologické zahrady. Majitelé těchto myšlenek se nemýlí, je to tak.
Nejprve je na řadě zámek stojící na jižní vltavské stráni. Ještě výš než zámek dosahují vinice (vinná réva se tu pěstuje již od dob Karla IV.), na jejichž vrcholu stojí malebná viniční kaple sv. Kláry.
O zámku, který tu ve druhé polovině 17. století nechal vystavět Václav Vojtěch ze Šternberka, se tvrdí, že je jednou z nejhodnotnějších barokních venkovských vil severně od Alp. Stavba v symbióze se zámeckou zahradou a sochařskou výzdobou vskutku dokáže zaujmout na první pohled.
.: S kamerou na cestách - Praha: Trojský zámekAutor: Miroslav Šára
Právě jsme překonali průměrně širokou ulici a vstupujeme do zoologické zahrady založené roku 1931. Ocitáme se nejen mezi zvířátky nejrůznějších druhů, ale – díky permanentní modernizaci – i v řadě cizokrajných přírodních prostředí. Autor si neodpustí upozornit především na Indonéskou džungli – ale víc než slova snad řeknou filmové záběry. Stejně jako v případě dalších pavilónů a tvorů, kteří je obývají.
.: S kamerou na cestách - Praha - ZooAutor: Miroslav Šára
| PŘÍŠTĚ dokončíme cestu Prahou. Vrátíme se do centrálních končin, v nichž mj. zavítáme na Staroměstské náměstí, projdeme se po Karlově mostě a na Prahu pohlédneme z Žižkovské věže v Mahlerových sadech. |
