Článek
Benátčané, kteří Krétu ovládli v roce 1204, město pojmenovali Candia, vystavěli mohutné, pět kilometrů dlouhé hradby, za nimiž postupně vznikl největší středomořský přístav. Na nábřeží se nachází rovněž bývalý arzenál, loděnice, v níž Benátčané stavěli a opravovali své galéry.
Podstatná část benátské pevnosti, dnes historického jádra Heráklionu, byla postavena v 16. století. Jejím symbolem je lev sv. Marka nad jednou z pevnostních bran. O tom, že pevnost byla vynikajícím dílem obranného stavitelství, svědčí i to, že ji Turci dobyli až po jedenadvaceti letech obléhání v roce 1669.
Kultura vás nemine
Ať se vypravíte na Krétu s úmyslem jen odpočívat na pláži nebo naopak zdolat všechny tamní dvoutisícovky, alespoň jeden výlet do civilizace vás nemine. Je to civilizace stará čtyři tisíciletí, civilizace mínojská, o níž se říká, že byla prvním vyspělým společenstvím v Evropě. Jejím symbolem je palácový komplex Knossos, vzdálený nějakých pět kilometrů od krétské metropole.
Obyčejně se říká, že ho objevil britský badatel Arthur Evans, ale hliněný kopec nad roklí začal jako první rozhrabávat jistý Minos Kalokerinos z Heráklionu. Teprve čtvrt století po něm se o tomto místě doslechl Evans a v roce 1900 začaly systematické archeologické práce, jejichž výsledek je dnes v Knossu k vidění.
Byl to také Arthur Evans, který tamní civilizaci nazval mínojskou. Inspirovala ho antická báje, v níž král Mínos nechal postavit labyrint, v němž ukryl Minotaura, bytost, která vzešla z hříšné lásky mezi královnou a posvátným býkem. Je to báje, v níž Daidalos ztratí svého syna Ikara a Theseus ztratí otce, když zapomene rozvinout bílé plachty.
:. Palác Knossos foto: Novinky
Co není k vidění v samotném Knossu, to najde návštěvník zcela jistě v Archeologickém muzeu v Heráklionu, které nesporně patří k nejlepším svého druhu.
Kréta v kostce
Festos
Dalším ze zajímavých archeologických nalezišť je Festos ve vnitrozemí, na jehož přestavbu už Evansovi nestačily síly a peníze, a proto zůstal zachován ve stavu, v němž byl odhalen.
Vai
Pláž na najzazším východě Kréty. Unikátní ji dělá jediný přirozený palmový háj v Evropě.
Malia
Není tak poutní jako Knossos a Festos, takže si návštěvník může vykopávky prohlédnout v klidu. Francouzští archeologové, kteří tam pracují, umístili k většině objektů nenápadné cedulky s označením, takže s pomocí plánku si dokážete představit co a kde stálo, k čemu patřil ten či onen sloup nebo stěna.
Samaria
Nejdelší soutěska v Evropě, měřící nějakých šestnáct kilometrů. V pevných botách v ní můžete absolvovat překrásný celodenní výlet, zakončení koupáním v moři.
Matala
Letovisko na jižním pobřeží. Je tam vysoký útes, vykotlaný jeskyněmi, osídlenými údajně již v pravěku. Později sloužily jako hrobky a naposledy se v nich na čas usadili v 60. letech minulého století příznivci hnutí hippies.
Posuneme-li se blíže k dnešku, pak se patří připomenout, že Kréta je rodištěm malíře z nejslavnějších – El Greka. Historicky i jinak bližší je nám další krétský rodák, Nikos Kazantzakis, jehož hrob je ve městě Heráklion. Byl přítelem Bohuslava Martinů, část svého Řeka Zorby psal v západočeském Božím Daru. K dalším slavným rodákům patří proslulý hudební skladatel Mikis Theodorakis.
