Benátčané, kteří Krétu ovládli v roce 1204, město pojmenovali Candia, vystavěli mohutné, pět kilometrů dlouhé hradby, za nimiž postupně vznikl největší středomořský přístav. Na nábřeží se nachází rovněž bývalý arzenál, loděnice, v níž Benátčané stavěli a opravovali své galéry.

Podstatná část benátské pevnosti, dnes historického jádra Heráklionu, byla postavena v 16. století. Jejím symbolem je lev sv. Marka nad jednou z pevnostních bran. O tom, že pevnost byla vynikajícím dílem obranného stavitelství, svědčí i to, že ji Turci dobyli až po jedenadvaceti letech obléhání v roce 1669.

Kultura vás nemine

Ať se vypravíte na Krétu s úmyslem jen odpočívat na pláži nebo naopak zdolat všechny tamní dvoutisícovky, alespoň jeden výlet do civilizace vás nemine. Je to civilizace stará čtyři tisíciletí, civilizace mínojská, o níž se říká, že byla prvním vyspělým společenstvím v Evropě. Jejím symbolem je palácový komplex Knossos, vzdálený nějakých pět kilometrů od krétské metropole.

Dochované nástěnné malby v paláci v Knossu:. Dochované nástěnné malby v paláci v Knossufoto: Novinky

Obyčejně se říká, že ho objevil britský badatel Arthur Evans, ale hliněný kopec nad roklí začal jako první rozhrabávat jistý Minos Kalokerinos z Heráklionu. Teprve čtvrt století po něm se o tomto místě doslechl Evans a v roce 1900 začaly systematické archeologické práce, jejichž výsledek je dnes v Knossu k vidění.

Byl to také Arthur Evans, který tamní civilizaci nazval mínojskou. Inspirovala ho antická báje, v níž král Mínos nechal postavit labyrint, v němž ukryl Minotaura, bytost, která vzešla z hříšné lásky mezi královnou a posvátným býkem. Je to báje, v níž Daidalos ztratí svého syna Ikara a Theseus ztratí otce, když zapomene rozvinout bílé plachty.

Palác Knossos :. Palác Knossos foto: Novinky

Co není k vidění v samotném Knossu, to najde návštěvník zcela jistě v Archeologickém muzeu v Heráklionu, které nesporně patří k nejlepším svého druhu.

Posuneme-li se blíže k dnešku, pak se patří připomenout, že Kréta je rodištěm malíře z nejslavnějších – El Greka. Historicky i jinak bližší je nám další krétský rodák, Nikos Kazantzakis, jehož hrob je ve městě Heráklion. Byl přítelem Bohuslava Martinů, část svého Řeka Zorby psal v západočeském Božím Daru. K dalším slavným rodákům patří proslulý hudební skladatel Mikis Theodorakis.