Žilině se ještě říká slovenský Norimberk. Asi proto, že i její staré město je architektonicky ucelené. Přesvědčit se o tom můžeme při posezení v jedné z mnoha restaurací v podloubí Mariánského náměstí, jehož základy sahají do 14. století. Kromě toho, co máme na talíři, občas koukneme i před sebe. Pokud nám chutná, získáme dvojí zážitek za jedny peníze.

Dříve to byl prostě Rynek

Při obhlídce domů se zachovalými arkádami si můžeme připomenout několik zajímavostí. Třeba že se náměstí jmenuje Mariánské teprve od roku 1991. Mělo několik názvů: náměstí Svobody, náměstí Dukla, náměstí Františka Josefa, ale do roku 1900 to byl prostě Rynek se středověkým privilegiem zvaným mílové právo, uděleným králem v roce 1321.

Domácím řemeslníkům garantovalo, že v okruhu jedné míle od města nesměl bydlet a vykonávat řemeslo žádný konkurent. Kupříkladu v 16. století tu působilo přes sto soukeníků, dále kožešníci, krejčí, řezníci, kováři, bednáři, hrnčíři, kloboučníci, zedníci, obuvníci, zámečníci. Zkrátka bylo tu kolem 17 cechů.

Na hrad, do zámku i do lázní

Blízký Budatínský zámek ze 13. století je strategicky umístěný na soutoku řek Váhu a Kysuce. Zdejší expozice Drátenické umění je jediná svého druhu na světě.

Turistickým lákadlem je i šest hradů v blízkosti Žiliny: dva Strečnianské, Lietava, Lietavský hrad, Hričovský a zříceniny Súlovského. Sedmý, přímo ve městě, objevili nedávno kousek od městského divadla, vlevo od farských schodů. Dnes už můžeme vidět základy hradu a šestimetrový základ hradní věže, existence kterých se sice tušila, nikdo na to však neměl důkaz.

Kdo raději trochu toho společenského ruchu, zalíbí se mu v městečku Rajecké Teplice. Výlet se možná stane inspirací pro příští dovolenou. Nechybí tu nic, co nám zpestří pobyt - venkovní koupaliště, velký lesopark i spousta obchůdků, restaurací a kavárniček. Lázně jsou obklopeny zalesněnými skalními masivy. Vydáme-li se po značené trase, nestačíme se kochat mnoha nádhernými výhledy.

Všudypřítomný Jánošík

Největším skvostem žilinského okolí je ovšem Malá Fatra. Většina turistů míří přes Terchovou do Vrátné doliny, z níž je přístupný celý věnec vrchů. K Terchové však patří také desítky malých osad, roztroušených směrem na sever v okolních kopcích. Stojí za vidění.

Někdy ve středověku sem přišli lidé, vyklučili les a začali se živit zemědělstvím. Kdo to byl a jak se jmenoval, vyčteme z názvů osad, například: Kvočkovci, Šmehýlovci, Martinčekovci. Je tu ráj čisté přírody a hub, kde si hlavně Žilinčané rekonstruují staré dřevěnice a nebo staví nové. Nádherná krajinná zákoutí s výhledy na protilehlou Malou Fatru už objevili i turisté.

Kdo se chce dozvědět víc o obyvatelích osad, udělá nejlíp, když si projde Naučný chodník s 10 zastaveními. Rozmístěné tabule informují o historii, přírodě, architektuře a samozřejmě o Jánošíkovi, který se zde údajně narodil. Trasa naučného chodníku dlouhá 13,5 km vede od kostela v Terchové ke Špagerovcom a po zelené značce přes Smrekovcov a Jánošíkovcov ke Kvočkovcom, odkud se lze vrátit do Terchové autobusem.

Na halušky do koliby

Ještě v devadesátých letech se na jídelních lístcích restaurací objevovaly spíše pokusy o světovost jménem morčacie s broskyňou. Postupem času vznikaly pizzerie a poslední dobou přibývají i koliby. Je v nich stále plno.

Ve většině kolib to voní nejen slovenskými specialitami, ale také dřevem. A to jídlo! Dobroty z brambor, ovčího mléka, k tomu oravská slaninka, klobásy, výtečná fazolovice, zabíjačkový talíř...

Kupříkladu hustá zelňačka v Jánošíkově kolibě v Terchové za 98 Sk je tak bohatá a sytá, že po ní nebudeme mít do večera hlad.

Vegetariánské halušky (bez slaniny) si můžeme dát v čajovně Medušce v centru Terchové. Kdo si o slaninu řekne, dostane ji. V nabídce jsou gazdovská jídla nejen pro vegetariány, a také spousta čajů i ovocných destilátů vypálených tradiční technologií. Například jahodovice, třešňovice, rybízovka či višňovka. Jako šláftruňk doporučuji medovinu, která vyhrála mistrovství světa v Irsku. Ocenění visí na zdi čajovny.

Užijeme si na kole

Máme-li s sebou děti, pojďme s nimi v Terchové do kostela Cyrila a Metoděje. Velký vyřezávaný betlém se jim bude líbit. Je rozdělený na dvě části. Jedna představuje starou Terchovou s lidovými řemesly a charakteristickým koloritem, druhá zobrazuje novozákonní biblické příběhy.

Ve farském areálu za kostelem je zase zajímavá přírodní galerie dřevěných soch. Přibývají tu postupně coby soutěžní exponáty Mezinárodního sochařského sympozia. Letos se konalo počtvrté.

Před terchovským kostelem mají výchozí bod všechny cyklotrasy. Hodně jich slouží rekreačním cyklistům, jezdí po nich i rodiny s dětmi, ale vyrážejí odsud i vyznavači náročné horské cyklistiky. V Jánošíkově kraji je celkově vyznačených 262 km cykloturistických tras. Cykloturistické mapy by měly být k dispozici v každém ubytovacím zařízení v Malé Fatře.